Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...
Když jsem tam dorazil přesně v mně sděleném čase, protože docházelo ke střídání stráže, co hlídkovali před domem, tak přesto byla stále před domem hlídkující Tatra 613, ale přesto jsem se do domu dostal s heslem "i kdyby mne zabili....".
Nemusel jsem ani klepat na dveře, pan profesor Hájek věděl, že tu hodinu přijdu a asi se díval z okna a tak mně otevřel dveře dřív, než jsem stačil klepat.
Byl jako vždy nadmíru smělý, křehký, poctivý v práci jako švýcarský hodinář a tak poté, co jsem pozdravil jeho syna a paní, jsme šli do místnosti, kde si myslel, že není odposlech. Věděl, že je otázkou času, než mně vyhostí a já též.
Radil mi, abych se v zájmu Kurdů spojil s Pavlem Kohoutem ve Vídni, který mi pomůže otevřít cestu k Bruno Kreiskymu a kladl dost velký důraz na to, abych se dostal ke Kreiskymu, vkládal do něj velké naděje v podpoře Kurdů a sdělil mi, že než dorazím po vyhoštění z ČSSR ke Kohoutovi do Vídně, bude už o mně informován.
Na Pavla Tigrida kontakt nebyl potřeba, cestu jsem už znal díky svému příteli chartistovi Prokopu Voskovcovi a Vlastě Voskovcové, kteří už byli oficiálně vystěhováni do Paříže a též díky Gerarde Londonovi (synovi Arthura Londona), který vystudoval lékařskou fakultu v Paříži a ještě díky paní Heleně Ghassemlou, manželky Doc. Dr. Abdula Rahmana Ghassemlou, předsedy Kurdské demokratické strany v Iránu, která se dostala do vojenského střetu s nově vytvořenou Islámskou republikou Irán.
Krátce po té návštěvě jsem byl skutečně vyhoštěn, a když mně francouzská vláda udělila stipendium pro atestaci, usadil jsem se v Paříži.
Hned nějak v listopadu 1979 jsem odjel vlakem do Vídně, kde jsem našel Pavla Kohouta v divadle, tak jak mi sdělil pan prof. Hájek. Měli zkoušku, čekal jsem na přestávku, oslovil jsem ho, a Pavel Kohout mi pozorně naslouchal. Věděl, že za ním přijede nějaký kurdský lékař a dal mi spojení na šéfa kanceláře Bruna Kreiskeho ve straně, ale též na předsednictví vlády a radil mi, abych se nejdřív spojil se šéfem kanceláře Bruna Kreiskeho ve straně SPÖ (Sociální demokratická strana Rakouska).
Toto jsem učinil a vystupoval jsem jako zástupce Doc. Dr. Abdula Rahmana Ghassemlou. Byl jsem velice přátelsky přijat, už o mně věděli na SPÖ a trval jsem na setkání s Kreiskym, aniž bych si uvědomoval, kolik mi je a že de facto vystupuji jen za nějakou nepatrnou kurdskou sílu rebelující proti mocné Islámské republice Irán, podporované těmi nejtajemnějšími silami.
Asi jsem byl dost velký exot, že mi ani toto moje přáni nebylo vyvraceno či ignorováno. Kurdský lékař, z komunistické Prahy, na doporučení mluvčího Charty 77 prof. Hájka a Pavla Kohouta, zastupující povstaleckou stranu proti první Islámské republice... Po 2-3 dnech čekání v hotelu jsem se sešel s Bruno Kreiskym, kterého jsem velmi obdivoval.
Bruno Kreisky byl velkou autoritou v Socialistické internacionále a tak spolupráce mezi SPÖ a PDKI (Demokratická strana Kurdistánu - Irán), která takto začala, byla završena tím, že tato strana se následně jako první kurdská strana vůbec v dějinách stala "pozorovatelem" v Socialistické Internacionále a následně i členem Socialistické internacionály.
Tato spolupráce pokračovala mezi Rakouskem Bruna Kreiskeho a PDKI jejímž předsedou byl pražský docent ekonomie (VŠE) Abdul Rahman Ghassemlou v různých rovinách i poté, co Bruno Kreisky už nebyl předsedou vlády, ale cesty otevřené Kreiskym, zůstaly nedotčené.
Někdy ve druhém týdnu července roku 1989 přicestoval do Vídně Dr. Ghassemlou se svou delegací, aby jednali s Iránem zaslanými diplomaty o podmínkách smíru mezi centrální vládou v Teheránu a Kurdy.
To nebylo jedinečné jednání uskutečněné ve Vídni s Iránem.
Dne 13.07.1989 po té, co vstoupili do jednací síně a začalo jednání, iránští "diplomaté" v centru Vídně vytáhli automatické zbraně a zavraždili všechny členy kurdské delegace včetně Dr. Ghassemlou.....
Vrazi následně v doprovodu policejní eskorty z iránského velvyslanectví na letiště opustili Vídeň a následně se dostali do nejvyšších funkcí vražedných struktur Iránského státu.
Proslýchá se, že Rakousko k vycestování těchto vrahů a ignoraci právoplatných jak národních, tak ale i mezinárodních zákonů přistoupilo poté, co jim Iránci vyhrožovali, že všechny Rakušany v Iránu vezmou jako rukojmí, akt s kterým měli Iránci velké zkušenosti například i tím, že stovky Američanů během roku 1979 skutečně vzali jako rukojmí a diktovali, prosadili u největší světové velmoci všechny svoje podmínky a USA je přijaly.
Tak i Rakousko dle všeho ustoupilo před institutem rukojemství na úkor všech lidských a božských hodnot a nechalo za sebou velkou ostudnou skvrnu pro další generace.
Dodnes mám spatné svědomí, že jsem to byl já, kdo s návštěvou u Prof. Hájka a následné u Bruna Kreiskeho, otevřel cestu, která skončila vraždou mého ctihodného přítele a učitele života Dr. Ghassemlou.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus
Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí
Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí 3 - Případ turecký Renault
Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .
Yekta Uzunoglu
A Shameful case
On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,
Yekta Uzunoglu
Kdo spustil kauzu Sálih Muslim?
V neděli, to jest 25. 2. 2018, jako z čistého nebe zasáhla desítky (ne-li stovky) milionů lidí zpráva o zadržení Sáliha Muslima, spoluzakladatele a do loňského roku spolupředsedy kurdské politické strany v Sýrii,
Yekta Uzunoglu
Verfassungswidriger Prozess!
Das Verfassungsgericht der Tschechischen Republik hat meine Verhaftung mit Urteil vom 13. Februar 2018 (Aktenzeichen III CC 1920/17) für verfassungswidrig erklärt.
Yekta Uzunoglu
Anti-constitutional process !
The Constitutional Court of the Czech Republic declared my arresting as anti-constitutional – through its finding of February 13, 2018 and III CC 1920/17.
Yekta Uzunoglu
Protiústavní proces...
Ústavní soud svým nálezem ze dne 13.02.2018 a III. ÚS 1920/17 prohlásil, že moje loňské zatčení bylo protiústavní.
Yekta Uzunoglu
Cihutî li Kurdistane :Welate ku Keştîya Nuh xwe sipartîye
Herema Kurdistane ya îroyîn ji mej da buye ware olen mezin wek Cihutî, Mesîhîtî u Îslamyete u di nav gelen Kurdistane de ew ol belav buye.
Yekta Uzunoglu
Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – II. Část
S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.
Yekta Uzunoglu
Pogroms to the Jews at the time of “Secular and Democratic” Turkey – Part III
The Jews were expelled from the Cities of Dardanelles and Silivri, on June 25, 1934. On June 28 the expulsion continued. They were being expelled from cities in the European part of Turkey,
Yekta Uzunoglu
Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – III.část
S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.
Yekta Uzunoglu
Rakev ; Salavator
Před nedávnem jsem napsal o největší civilní námořní katastrofě II. světové války a o bestialitě “moderního demokratického Turecka”, kterou bylo odsouzeno ke smrti téměř 4000 Židů.
Yekta Uzunoglu
Nemrud’un Kizi Zilhan
Nazim Hikmet’in bir şiirinde dedigi gibi ; ”Odayi saran odun kokusu, dişarida çiseleyen bir yagmur, sicak bir çay ve aklimda çocuklugumdan kalma bir masaldi annem.”
Yekta Uzunoglu
‘Xaxem’a yekemîn a Jin kî bu ?
Asenat Barzanî bi jîyan u xebata xwe ku ji mîrovatîye re hişt, nîşan dike ku role berz ya jinen Kurd wek ulumdar çend sedsal bere jî hebu ye.Asenat Barzanî di demekî wusade jiyaye ku Rojhilata navîn de JIN - dervaye
Yekta Uzunoglu
Who was the first female „rabbi“?
Asenath Barzani has been showing the role of Kurdish women in society for centuries.Her story as a woman philosopher and theologian will be remembered by Kurdish and Jewish women
Yekta Uzunoglu
Aus dem Respekt vor sich selbst
"Wir dürfen uns nicht länger von den türkischen Staatsmännern beleidigen lassen", haben wir zu Beginn dieses Jahres, vielleicht im Frühjahr, den verzweifelten Ruf von dem Bundespräsidenten Frank-Walter Steinmeier gehört.
Yekta Uzunoglu
Because of respect of ourselves
Because of respect of ourselves we must not let the Turkish statesmen to offend us any longer, the German President Frank-Walter Steinmeier screamed desperately at the beginning of this year, some time in the spring.
Yekta Uzunoglu
Pogroms to the Jews for the "Secular Democratic" of Turkey - Part I
With the events of the last five years, the world has woken up like this and asks how Turkey's secularity is.
Yekta Uzunoglu
Tragédia lodi nádeje
STRUMA - najväčšia námorná civilná katastrofa II. svetovej vojny. Na konci roku 1941 sa II. svetová vojna dostala do svojej strašnej fázy.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 320
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 735x
https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu
https://twitter.com/YektaUzunoglu?
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.