Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Americko-Ruská podpora

 Málokde, možná že  v současné době nikde, je možné slyšet o vzájemné podpoře Ruska a USA, a ve vojenské oblasti, to už vůbec ne. Snad jedinou výjimkou je Kurdistán. 

Ve vojenské oblasti USA, přes silný až nepřátelský odpor Turecka, pokračuje podpora USA pro YPG-YPJ (kurdské milice v Sýrii, které Turecko řvoucími výkřiky prohlašuje za teroristy) s neuvěřitelnou intenzitou. Jen za poslední čtyři měsíce překročilo syrskou hranici z iráckého Kurdistánu na pontonech přes biblickou řeku Tigris na 1360 velkých nákladních aut s americkou vojenskou technikou pro syrské Kurdy a vždy šlo o obrněnou techniku. Ano, 1360 nákladních aut, co vezla nejen obrněné hamry, ale i španělské obrněné vozy s termoraketami. Přesný počet dodané obrněné techniky známe, jelikož překročili hranici. Kolik lehkých zbraní bylo dodáno, to přesně nevíme, protože byly převezeny vojenskými nákladními letadly přímo na tři americké vojenské základny v syrském Kurdistánu, to jest přímo na Rojavu. Můžeme jen odhadovat dle počtu vojenských nákladních letadel, co přistála, a těch není málo, je jich tolik, že by stačila celé pěchotě jedné armády, například jako je ta Švýcarská armáda.

Americká vojenská podpora Kurdům v Sýrii

A intenzivní vyzbrojování Kurdů v Iráku ze strany USA je stejné. Po nástupu do funkce americký prezident Trump podepsal dekret umožňující přímé dodávky vojenského materiálu Kurdům v Iráku, dekret, který Obama přes jeho schválení americkým Senátem dvakrát vetoval a to v době neurputnějšího boje Kurdů s ISIS! Trump schválil též vojenskou pomoc ve výši 415 milionů USD a včera jsme slyšeli, že k té částce přidali dalších 22 milionů USD a vysloveně je nařízeno, aby tato částka byla vyplacena kurdské vládě, lépe řečeno ministerstvu Pešmergů, hned začátkem září, to jest ještě před kurdským referendem o nezávislosti Kurdistánu, které se bude konat 25.09.2017!

Toto rozhodnuti USA o podpoře dalšími 22 miliony USD (což činí téměř půl miliardy Kč) přišlo ani ne týden po návštěvě amerického ministra obrany Jamese Mattise v Bagdádu, v kurdském hlavním městě Erbilu a následně v Ankaře. O cestě Jamese Mattise psali přední analitici, že je rozhodující pro USA, které stojí na rozcestí, zda se držet tradičního partnera Turecka, nebo statečných Kurdů. Že by tato blesková rozhodnutí o významné vojenské podpoře pro Kurdy navíc v těchto pro ně kritických dnech (kvůli kurdskému referendu o nezávislosti) jsou znamením toho, že USA již stojící před rozcestím, se rozhodly? Kéž by to tak bylo!

A Rusko? Ruský gigant podepsal gigantický kontrakt s vládou kurdské samosprávy v Iráku. Rusko ignorovalo fakt, že Bagdád, to jest centrální vláda, označuje jakoukoliv aktivitu kurdské vlády kolem kurdské nafty za nezákonnou. Rosněft má investovat dle této smlouvy dvě miliardy USD do infrastruktury v těžbě kurdské nafty, a investice už začaly a to s rychlostí, která zaskočila každého obeznámeného odborníka v oblasti ropy.

Předseda kurdské vlády N.Barzani u Putina

Přitom Rosněft dobře ví, jak silné mají zastoupení v iráckém Kurdistánu americké naftařské společnosti, je jim známo, že Kurdistán zásobuje z 90 % spotřebu Izraele svojí naftou a i to, že část Ruskem (Rosněft) vytěžená ropa, půjde do Izraele. Můžeme se jen domýšlet o skutečném rozsahu těžby, když jen investice činí 2 miliardy USD, a o tom, jaké budou reálné obchody s vytěženou surovinou při tak ohromných investicích, si můžeme jen nechat zdát. 

Kurdská vláda s vedením Rosneft

A Rusko v syrském Kurdistánu? V syrském Kurdistánu zavedli Kurdové kantonový systém řízení Kurdistánu. Vytvořili tři kantony přesně podle vzoru Švýcarska. Kanton Džizir, Kobane a Afrin. Turci svým vojenským zásahem do syrského Kurdistánu znemožnili spojení dvou kantonů s třetím, to jest s Afrinem. V posledních dvou týdnech začali Turci hromadit těžkou vojenskou techniku na hranicích Afrinu. Afrin, stejně jako ostatní dva kantony, má hranici s Tureckem a turecká media, ale i poskokové Erdogana ve vládě, už začali mluvit o jasném a úmyslném zásahu turecké armády v Afrinu. Turecká děla z tureckého území dokonce začala střílet na pozice kurdských milic v Afrinu. V tom se objevilo Rusko, jakoby chtělo říct, stop tady už končí legrace, a poslalo přes noc na pozice kurdských milic svou těžkou vojenskou techniku se vším, co k tomu patří a Turci najednou ztichli.

Ruské Vojsko v kurdském kantonu Afrin

Proslýchá se od Trumpovi blízké osoby, že americké a ruské společnosti patrně již pracují na ekonomických projektech v syrském Kurdistánu.

Kéž kdyby všude mohli tak v míru a klidu vedle sebe pro dobrou věc  pracovat jako v Kurdistánu.

 

  

Autor: Yekta Uzunoglu | pátek 1.9.2017 8:47 | karma článku: 17,12 | přečteno: 428x
  • Další články autora

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus

Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.

12.3.2018 v 15:39 | Karma: 6,63 | Přečteno: 187x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí

Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.

12.3.2018 v 8:33 | Karma: 0 | Přečteno: 103x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...

Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.

11.3.2018 v 18:35 | Karma: 5,79 | Přečteno: 132x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí 3 - Případ turecký Renault

Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .

11.3.2018 v 14:27 | Karma: 5,37 | Přečteno: 94x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

A Shameful case

On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,

3.3.2018 v 17:05 | Karma: 0 | Přečteno: 39x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Kdo spustil kauzu Sálih Muslim?

V neděli, to jest 25. 2. 2018, jako z čistého nebe zasáhla desítky (ne-li stovky) milionů lidí zpráva o zadržení Sáliha Muslima, spoluzakladatele a do loňského roku spolupředsedy kurdské politické strany v Sýrii,

2.3.2018 v 10:48 | Karma: 0 | Přečteno: 46x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Verfassungswidriger Prozess!

Das Verfassungsgericht der Tschechischen Republik hat meine Verhaftung mit Urteil vom 13. Februar 2018 (Aktenzeichen III CC 1920/17) für verfassungswidrig erklärt.

24.2.2018 v 13:25 | Karma: 0 | Přečteno: 44x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Anti-constitutional process !

The Constitutional Court of the Czech Republic declared my arresting as anti-constitutional – through its finding of February 13, 2018 and III CC 1920/17.

21.2.2018 v 18:16 | Karma: 0 | Přečteno: 31x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Protiústavní proces...

Ústavní soud svým nálezem ze dne 13.02.2018 a III. ÚS 1920/17 prohlásil, že moje loňské zatčení bylo protiústavní.

21.2.2018 v 12:41 | Karma: 6,78 | Přečteno: 116x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Cihutî li Kurdistane :Welate ku Keştîya Nuh xwe sipartîye

Herema Kurdistane ya îroyîn ji mej da buye ware olen mezin wek Cihutî, Mesîhîtî u Îslamyete u di nav gelen Kurdistane de ew ol belav buye.

19.2.2018 v 17:22 | Karma: 0 | Přečteno: 13x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – II. Část

S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.

18.2.2018 v 10:37 | Karma: 0 | Přečteno: 50x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Pogroms to the Jews at the time of “Secular and Democratic” Turkey – Part III

The Jews were expelled from the Cities of Dardanelles and Silivri, on June 25, 1934. On June 28 the expulsion continued. They were being expelled from cities in the European part of Turkey,

17.2.2018 v 10:26 | Karma: 0 | Přečteno: 49x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – III.část

S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.

16.2.2018 v 19:37 | Karma: 0 | Přečteno: 27x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rakev ; Salavator

Před nedávnem jsem napsal o největší civilní námořní katastrofě II. světové války a o bestialitě “moderního demokratického Turecka”, kterou bylo odsouzeno ke smrti téměř 4000 Židů.

6.2.2018 v 12:21 | Karma: 0 | Přečteno: 43x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Nemrud’un Kizi Zilhan

Nazim Hikmet’in bir şiirinde dedigi gibi ; ”Odayi saran odun kokusu, dişarida çiseleyen bir yagmur, sicak bir çay ve aklimda çocuklugumdan kalma bir masaldi annem.”

23.1.2018 v 19:43 | Karma: 8,93 | Přečteno: 300x | Diskuse| Ostatní

Yekta Uzunoglu

‘Xaxem’a yekemîn a Jin kî bu ?

Asenat Barzanî bi jîyan u xebata xwe ku ji mîrovatîye re hişt, nîşan dike ku role berz ya jinen Kurd wek ulumdar çend sedsal bere jî hebu ye.Asenat Barzanî di demekî wusade jiyaye ku Rojhilata navîn de JIN - dervaye

21.1.2018 v 15:19 | Karma: 12,04 | Přečteno: 568x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Who was the first female „rabbi“?

Asenath Barzani has been showing the role of Kurdish women in society for centuries.Her story as a woman philosopher and theologian will be remembered by Kurdish and Jewish women

18.1.2018 v 7:03 | Karma: 12,03 | Přečteno: 289x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Aus dem Respekt vor sich selbst

"Wir dürfen uns nicht länger von den türkischen Staatsmännern beleidigen lassen", haben wir zu Beginn dieses Jahres, vielleicht im Frühjahr, den verzweifelten Ruf von dem Bundespräsidenten Frank-Walter Steinmeier gehört.

16.1.2018 v 14:44 | Karma: 10,51 | Přečteno: 295x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Because of respect of ourselves

Because of respect of ourselves we must not let the Turkish statesmen to offend us any longer, the German President Frank-Walter Steinmeier screamed desperately at the beginning of this year, some time in the spring.

15.1.2018 v 14:41 | Karma: 11,88 | Přečteno: 436x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Pogroms to the Jews for the "Secular Democratic" of Turkey - Part I

With the events of the last five years, the world has woken up like this and asks how Turkey's secularity is.

11.1.2018 v 14:22 | Karma: 14,65 | Přečteno: 302x | Diskuse| Politika
  • Počet článků 320
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 735x
yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.

Seznam rubrik