Praha

Nâzim Hikmet Ran (15. ledna 1902, Soluň – 3. června 1963, Moskva) byl turecký spisovatel, básník a dramatik . Proslul zejména svými verši. Patřil k nejvýznamnějším představitelům avantgardy v Turecku.

Těžce a pomalu se rozsvěcuje baroko 
neklidně, vzdáleně. 
V jeho světlech zčernal osud. 
Sochy z Karlova mostu 
připomínají ptáky přilétlé z mrtvé hvězdy. 
V harmoniích světelných odlesků 
v jejich čele jde svatý Petr.

Zjevuje se mi orloj; 
dvanáct unavených apoštolů 
a se svým táckem Jehuda. 
Ne víra, ne boj, ne bolest – 
přišli jsme a odcházíme 
a dole kamenný osmanský janičář, 
chladný a osamělý, 
SMRT, která zvoní zvonky 
a nahoře zase kokrhající kohout.

Město Praha je jeden lesklý kouř, 
jedno veliké krvavé jablko, 
Vita Nezval vystupuje z hrobu 
své srdce rozbodané v ruce dře 
potkává se tu s Orhanem Velim, 
přicházejícím z Rumelihisari, 
a vypadá jak jeřabina, 
a můj Veli, se srdcem krvácejícím v dlaních, zas říká: 
„My jsme ze stejného lože, Taufere!“

Nejkrvavější povolání je básnictví; 
pro poznání záhady záhad 
mučíš svou duši a necháváš ji utrýznit. 
Město Praha je jeden velký kouř, 
do pěn vltavské vody se s racky ponořil Istanbul, 
půjdeme na most Legionářů, abychom chléb jim dali.

Naléháš na mě? 
Jen si vzpomeň, město z obrázků, 
jak jsem tě pojmenoval: „Praho!“ 
Ty město jsi ale ve mně zrodilo ještě jinou Prahu!

Z turečtiny přeložil Yekta Uzunoglu, upravil Tomáš Koloc.

Orhan Veli (1914–1950) byl turecký básník, překladatel, satirik a literární teoretik považovaný za zakladatele moderní turecké poezie. Je pohřben na „tureckém Slavíně“, v istanbulské čtvrti Rumelihisari (v překladu „Římská pevnost“).

Jiří Taufer (1911–1986) byl český básník a překladatel (rusista a turkista). S Hikmetem se názorově rozešli už ve druhé polovině padesátých let, kdy se Taufer postavil na stranu neostalinismu.