Kurdština, její dialekty a nářečí - část 1.
Po první světové válce byl Kurdistán rozdělen mezi čtyři nacionální státy a to mezi Turecko, Írán, Irák, Sýrii a „zbytek“ žil rozptýlen ve svazových republikách SSSR (Arménie, Georgie a Kyrgyzstán), kam je vyhnal Stalin, nebo ve Střední Anatolii, jednoho ze sedmi Tureckých regionů, kam byli vyhnáni v 19. století.
Statní Hranice rozdělili i kurdské dialekty.
Svobodné užívání kurdského jazyka bylo v těchto státech nemožné, teprve po americké invazi do Iráku získali Kurdové svou „autonomní republiku“, kde se kurdština stala úředním jazykem této „republiky“.
Do dnešního dne není kurdština v Turecku či v Iránu a v Sýrii úředním a vyučovacím jazykem, kurdština je potlačena všemi prostředky, kterými disponuji tyto země.
Kurdové jsou věrni svému jazyku a kultuře, i přes 100 let trvající persekuce se snaží všemi možnými prostředky zachovat svůj jazyk, je to jako jejich svatý boj za Kurdský jazyk a národ, za kurdskou svébytnost.
Kurdština patří do severozápadní skupiny indoevropských jazyku, kdežto turečtina patří do skupiny turkotatarských jazyků a arabština do skupiny semitských jazyků. Rozdíl mezi kurdštinou a turečtinou je tak velký, jako rozdíl mezi češtinou a finštinou nebo maďarštinou.
Kurdština má 4 hlavní dialekty:
KURMÁNDŽÍ (KURMANCÎ)
SÓRÁNÍ (SORANÎ)
Gimilí (dimilî)
Górání (goranî)
Přední světový odborník na kurdskou filologii, Nizozemec Philip Kreyenbroek, přirovnává vzdálenost obou hlavních kurdských dialektů - kurmándží (kurmancî) a sórání (soranî) - k rozdílu mezi němčinou a angličtinou.
Rozdíl mezi dvěma hlavními dialekty je možné přirovnat snad ke vztahu mezi některým západoslovanským a východoslovanským jazykem. Proto záleží na jazykové zkušenosti konkrétních mluvčích, do jaké míry rozumí druhému dialektu.
Asi 80% dnešních Kurdů hovoří dialektem kurmándží (kurmancî) nebo sórání (soranî).
Všichni Kurdové v Sýrii mluví dialektem kurmándží (kurmancî).
90 % všech Kurdů v Turecku (a v Kurdistánu či Střední Anatolii) mluví dialektem kurmándží (kurmancî).
Všichni Kurdové v Arménii, Gruzii, Kazachstánu nebo jinde v Rusku, mluví s dialektem kurmándží (kurmancî).
40 % Kurdu v Iráku mluví dialektem kurmándží (kurmancî)
30 % Kurdu v Iránu mluví dialektem kurmándží (kurmancî)
10 % Kurdu v Turecku mluví dialektem Gimilí (dimilî)
60 % Kurdu v Iráku mluví dialektem SÓRÁNÍ (SORANÎ)
70 % Kurdu v Iránu mluví dialektem SÓRÁNÍ (SORANÎ)
S dialektem górání (goranî) mluví cca 300.000 Kurdů v Iráku a v Iránu
Hranici mezi rozšířením kurmándží (kurmancî) a sórání (soranî) lze označit jako linii toku řeky Velký Zab a její spojnici s jižním okrajem Urmijského jezera.
Konkrétní rozdíly dvou hlavních dialektů
"Rozdíly mezi kurmándží (kurmancî) a sórání (soranî) jsou už v používání gramatického rodu: kurmándží (kurmancî) rozlišuje maskulinum a femininum, zatímco v sórání (soranî) kategorie rodu převážně vymizela. Dokonce ani hláskosloví není zdaleka jednolité: v kurmándží (kurmancî) se na rozdíl od sórání (soranî) vyskytuje opozice mezi hláskami b, p, t a jejich aspirovanými variantami, stejně jako distinktivní platnost retozubného v a obouretného w. Hláskovými specifiky sórání (soranî) jsou tvrdé l (psáno ĺ) a zvláštní změkčené poziční varianty k a g (pokud se vyskytují před e, é, i, í, j nebo w, vyslovují se tyto konsonanty jako č resp. měkké g až dž)." *
* Zdroj:Dr.Petr Kubalek
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus
Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí
Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...
Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí 3 - Případ turecký Renault
Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .
Yekta Uzunoglu
A Shameful case
On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Řidič Porsche srazil v Hloubětíně ženu s kočárkem, ta utrpěla vážná zranění
V pražském Hloubětíně sjel řidič automobilu ze silnice a srazil ženu s kočárkem. Podle mluvčího...
Školák měl v osmi letech dvě mrtvice. Nemocných dětí od covidu přibývá
Premium Netušili jsme, že mrtvici mohou dostat i děti, říkají rodiče těch, které to zažily. Některé dokonce...
Silný vítr komplikuje dopravu. Z Havlíčkova Brodu nejezdí vlaky na dvou tratích
Silný vítr potrápil hlavně řidiče na Pardubicku. Z důvodu pádu několika stromů museli policisté...
OBRAZEM: Prahou prošel majálesový průvod. Masky kritizovaly Beka a bydlení
Součástí oslav 1. máje byl ve středu studentský majálesový průvod, který vyrazil z pražské Kampy a...
10 nejčastějších podvodů na internetu: Dokážete ochránit sebe i svou rodinu?
V digitální éře, kde technologie proniká do všech aspektů našich životů, se také zvyšuje riziko podvodů. Od falešných e-mailů a inzerátů až po...
- Počet článků 320
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 735x
https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu
https://twitter.com/YektaUzunoglu?
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.