Kurdská Přísloví

Nejcennější duchovní dědictví,  co Kurdové mají. Vyrůstají s nimi, žijí, ale i umírají se svými věrnými příslovími, která zdědili z tisíciletého života v oceánu barbarských řádů.

V kurdském přísloví je moudrost, láska, úcta k životu a odhodlanost k boji za záchranu  lidských hodnot.I já jsem vyrůstal s nimi, tak jako každé kurdské dítě jsme  byli  jimi vychováni. Ať když jsme zlobili, nebo když jsme dělali radost svému okolí,  společnost nám vždy  svoje city vyjádřila  příslovími.Začal jsem je sbírat tajně již během gymnázia (tehdy byly i kurdská přísloví  zakázané) a pokračoval jsem během studia mediciny a jediným mým zdrojem pro tuto sbírku byla moje paměť a následně jsem je začal překládat do českého jazyka. Ve stejné době další kurdský student v Brně pan Zagros Hajo sbíral a překládal do českého jazyka tato přísloví a to aniž bychom o tom věděli.Pak když jsme se dozvěděli, že oba máme stejné "hobby",  tak jsme si  vyměnili svoje překlady, on studoval techniku a já medicínu, ale ten kořen byl stejný.

 Někdy v roce 1976 jsem založil s pomocí svého spolubydlícího na koleji prof. MUDr.Pavla  Martáska, Dr.Sc. a jeho bratrance Vladimíra Kořenského, který byl tiskařem v tiskárně,  kde se tisklo i Rudé právo,  ilegální nakladatelství. 

Chybělo jen přísloví  jazykově upravit a hlavně rozhodnout, zda je máme nechat v podobě doslovného překladu nebo máme použít i přísloví české významově odpovídající některým kurdským příslovím. O tom jsem hovořil se svým přítelem Jaroslavem Kořánem, který už tehdy měl bohaté zkušenosti s překladem literatury a s Tomášem Vrbou. Nakonec se rozhodlo, že vytvoříme či aplikujeme překladatelskou techniku  třetí cesty, to jest přiblížení k českému vnímání. Přepracovali jsme doslovně přeložená přísloví, aby mela českou podobu a  aby byla co nejblíže k české kultuře. Takto s pomoci Jaroslava Kořána a Tomáše Vrby přepracovaná kurdská přísloví vyšla jako jedna z mnoho publikaci v samizdatu v nakladatelství Ararat, sídlo kterého nebylo nikde jinde než na studentské koleji 5.Května, ve Slavíkově ulici, v Praze 2.

 Také jsem z bezpečnostních důvodů nemohl uvést jméno nikoho z nás, kteří na překladu a přepracování či tisku samotného pracovali. To bychom byli mohli všichni skončit v kriminále,  když už nic, tak aspoň za "rozkrádání socialistického majetku ".

  Po svém návratu do ČSFR v roce 1990,  jsem se vedle své podnikatelské činnosti,  zabýval stále  literaturou a chtěl jsem mimo jiné vydat opět přísloví, ale už ne v té "chudé" podobě, ale aby konečně měla nějaká  kniha o Kurech či od Kurdu a jinou podobu. Vydávat je  měla moje společnost Meridian a tisk apod. tiskárna Lidových novin, vše měl  zařídit pozdější senátor Martin Mejstřík.Hodně mně záleželo na tom, aby ta přísloví v podobě knihy,  která měla být vánočním dárkem k Vánocům 1993,  měla patřičný vzhled. Rozhodlo se, ze 1000 kusů. bude vázaných v kůži a 4000 kůži podobné látce. Tehdy jsem byl snad nejšťastnějším člověkem na světě, že i kurdskými příslovími  můžu obdarovat svoje  přátele  v podobě v kůži vázanou knihou s barevnými ilustracemi kurdských koberců a klimů, které jsou tak staré jako ta přísloví samotná.

Tato radost mně stála  v tehdejších penězích 250.000,- Kč! Jiný by si  možná za ty peníze  užíval života někde na Malorce nebo  na Kypru, ale já jsem byl do  svého štěstí  tak pomořen,  že bych to vyměnil za žádné poklady.

Dovoluji si Vám nabídnout nyní  naši tisíciletou moudrost,  snažím se o to  již od 70, tých let.Ta moudrost není jen naše, ale i vaše, patří všem lidem. 

Kurdská přísloví ;

DOBRÉ slovo – jaro v srdci.

SLOVO je sladší cukru.

NIC na světě není sladšího a hořčího než jazyk.

BÝVÁ ano jako pohroma.

CO máš na jazyku, ať je moje, co máš na srdci, ať je tvoje.

JE-LI slovo na konečku jazyka, po domech se rozletí.

OTÁZKA rodí otázku.

SLOVO prošlo třiatřiceti zuby, obejde třiatřicet měst.

HLOUPÉ slovo se rychle roznese.

NEJPRVE poslouchej, potom mluv.

NEJPRVE mluv, pak se směj.

MNOHO VÍŠ – málo mluv.

MLČETI zlato.

JEDNI mluví, druzí jedí.

POKUD můžeš, nemluv špatně.

SEĎ si třeba křivě, ale mluv rovně. 

PRVNÍ neví, co řekne poslední.

CO jsi neviděl, o tom nemluv.

CO se nestalo, o tom nemluv.

CO jsi věděl, na to nezapomínej. 

OTEC přišel z mlýna, syn o tom mluví. 

SE všemi mnohomluvný, se mnou hluchoněmý. 

JAZYK pracuje na pána. 

JAZYK – klíč od srdce.

TVUJ jazyk- přítel i nepřítel.

STAŘENA bez jazyka je jak slepý bez hole.

ZKRAŤ jazyk a všude si najdeš místo.

JESTLI jazyk dovolí, hlava bude mít klid.

ČLOVĚK dříve hlavu ztratí, než by slovo udržel.

ZLÝ jazyk je jako oheň.

RÁNA slovem způsobená je hlubší než rány mečem zasazené.

DOBRÉMU býku břemenem bolest způsobíš, hodnému muži slovem.

KDYŽ člověk mnoho mluví, řekne dobré i zlé.

ŠAVLE zahubí jednoho, jazyk tisíce.

KLETBA- dvousečná zbraň.

JAZYK i ze lva lišku udělá.

NA dobré slovo had z díry nevyleze.

NA laskavé slovo i had z díry vyleze.

PÍSKÁNÍM hada z díry nevylákáš.

JEHO slovo je jako hlína po dešti.