Rukojmí 3 - Případ turecký Renault

11. 03. 2018 14:27:21
Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .

Dnes je to už je 1/2 století od založení této francouzsko - tureckého technicko - obchodního bratrství. 1/2 století Francouzi po generace učili, vyškolili na svých universitách, ve svých výzkumných a výrobních institutech ale i na místě v Turecku tisíce a tisíce Turků ve všech oblastech automobilového průmyslu, to jest od projektů, výroby, ekonomiky až k marketingu, tj. v oblastech, které byly tureckým vojákům cizí a vzdálené jako řeka Amazonka.

Dnes turecký Renault ze 49% patřící tureckým vojákům vyrábí 360 tisíc automobilů, 750 tisíc motorů a miliony a miliony komponentů pro Renaulty vyráběné v různých závodech v Evropě. Mezi prvními a největšími a nevýznamnějšími odběrateli - zákazníky těchto společných výrobku pochopitelné byla a je dodneška velebená turecká armáda...

Ani ne dva roky po zahájení společné výroby turečtí vojáci 12.3.1971 zasáhli svojí silou do politiky, říká se tomu převrat a pověsili i byť nedokonalou demokracii alá Turecko na hřebík, tak jako po každém vojenském převratu následoval vojenský režim a s ním spojené represe. A co země, jako je Francie, která se vydávala za vzor demokratického smyšlení? Nic. Jen počítala svůj zisk i z převratu, nějaká lidská práva šla stranou......

V roce 1975 turecká armáda zasáhla do suverénního Kypru a vyhnala tisíce a tisíce Kypřanů řeckého původu a přivlastnila si veškerý jejich majetek, a co na to Francie? Počítala zvýšení produktu a prodeje svých strojů spojené se zásahem na Kypru!

Pak přišel další převrat a to 12.9.1980, kdy se začalo s masakry, s uvězněním tisíců a tisíců politiků a s jejich zabitím v zařízených, která sice nesli nápis věznice, ale ve skutečnosti nebyly ničím jiným, než turecké mučírny. A co Francie jako demokratická země? Spočítala nárůst prodeje svých Renaultů spojený s hyperaktivitou armády a s tím spojené prachy!

A co Erdoganův režim? Nic, on jen pokračuje v tradici svých předků a jen s tím rozdílem, že to rukojemství již neprovádí "kultivovaně", jak byli evropští činitelé zvyklí a jak si přejí, ale po Turkovi, to je jediný "detail", co evropským činitelům vadí.

Renault jako rukojmí?

Turci jsou ve všech oblastech automobilové výroby tohoto typu ze strany Francouzů tak vyškoleni, že kdykoliv Erdoganův režim může na ně pověsit nálepku "podporovatelé terorismu" - tak jako v případě Mercedesu a zestátnit vše, co Francouzi investovali, a to především do lidských zdrojů, a produkovat dál pod svou vlastní značkou především proto, že ovládají trh. Hlavně bývalí příslušnici turecké armády, kteří jsou nejen ve vedení tohoto společného podniku, znají mezitím do nejmenších detailů projekty mateřské firmy do budoucna, jaké jsou naplánované inovace a jejich vize do budoucna ze všech oblastí tohoto průmyslu. Dnes patří 49% Renaultu Turecké armádní společnosti OYAK a zbývajících 51% mateřské firmě Renault.

Erdogan poznal pravou tvář evropských politiků a ví, že jsou jen vyslané loutky kapitálu a toto rukojemnictví funguje dokonale. Když ani toto nestačí, tak se čapne někde nějaký francouzský novinář a nepustí se, pokud francouzský prezident necouvne.Proto jsme mohli být svědky, že jeden den Hollande přijal v Elysse Palace náčelnici kurdských milic paní Nesrin Abdullah a následně dostal vynadáno od Kapitálu a hned vydal nějaké vyjádření k uklidnění Erdogana.

A u Macrona to není to jinak. Když nestačí Renault, tak si prostě Erdoganův režim vezme ještě nějakého francouzského novináře jako rukojmí, aby Macronovi zavřeli klapačku a dostali na kolena, jako tomu bylo v případě francouzského novináře Loupa Bureau a ostatních.

A nedej bože, aby nějaký Francouz začal mluvit o porušování lidských práv Tureckem, hned se Francie dostává pod palbou sprostých, urážlivých nadávek jako: "Ty jsi to poslední hovado, které nás může poučovat o lidských právech parchante, koukej na svoji minulost a současnost, koukej na to, co jsi prováděl a provádíš v Africe ...."!

Toto je jen shrnutý popis rukojemství prováděného Tureckem vůči Francii, která se nachází v současnosti v tragickém stavu rozkladu lidské etiky, a přitom to byla Francie, země, která kdysi postavila sochu svobody v New Yorku a dala naději lidem na svobodu a demokracii ....

Autor: Yekta Uzunoglu | neděle 11.3.2018 14:27 | karma článku: 0.00 | přečteno: 28x

Další články blogera

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus

Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.

12.3.2018 v 15:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí

Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.

12.3.2018 v 8:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...

Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.

11.3.2018 v 18:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 33 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jaroslav Jirát

Hloupost jen kvete v Evropském parlamentu

a mezi českými poslanci zejména. Samozvaní demokraté (ODS, TOP 09 a Lidovci), znechuceni bídnými výsledky své dlouhodobé nenávistné kampaně proti hnutí ANO, když preference ANO rostou, zatímco Lidovci a TOP jsou už pod čarou,

13.12.2018 v 16:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 10 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Proč lidé nevěří politikům

Jako celoživotní pozorovatel politického dění nepatřím k těm, kdo politiky a priori odsuzují. Jednoduše proto, že naše společnost dospěla do takového stádia vývoje, že bez nich už to nejde.

13.12.2018 v 16:03 | Karma článku: 9.43 | Přečteno: 185 | Diskuse

Josef Sedláček

Vždy vyžaduji účtenku s EET

Jednám tak veden jednoduchou úvahou, že kdo podniká v ČR musí platit daně. Kdo daně neplatí pohrdá státem i jeho občany.

13.12.2018 v 12:09 | Karma článku: 27.51 | Přečteno: 1432 | Diskuse

Jan Dvořák

Zákonodárci si polepší, ale jen zanedbatelně. Buďme rádi, že v jejich kůži nejsme

Přes všechny řeči, že právě Senát je super jističem možných excesů polistopadového vývoje, teď aktuálně ostudně selhal.

13.12.2018 v 9:32 | Karma článku: 13.72 | Přečteno: 275 | Diskuse

Pavel Kalabis

Krátké srovnání

Včera britská premiérka Theresa Mayová obstála před britskými zákonodárci. Ti naši právě otevírají schůzi o dodatečném zdanění církevních restitucí. Srovnání obou případů poskytuje určitý obraz české politické kultury.

13.12.2018 v 9:21 | Karma článku: 11.61 | Přečteno: 240 | Diskuse
Počet článků 320 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 713

yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.

Najdete na iDNES.cz