Čtvrtek 20. února 2020, svátek má Oldřich
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 20. února 2020 Oldřich

Cih?tî li Kurdistan? :Welat? ku Keştîya N?h xwe sipartîye

19. 02. 2018 17:22:33
Herema Kurdistanê ya îroyîn ji mêj da bûye warê olên mezin wek Cihûtî, Mesîhîtî û Îslamyetê û di nav gelên Kurdistanê de ew ol belav bûye.

Di Tewratê da ku Xûda dabû Hz.Mûsa deştê Haranê wek bihûştê xwe nîşan dide û di wê bûştê de ji Hz. Adem û Hawa re can dide. Disa nav vê pirtûkê mûqedes de Xûda çiyayê Agirî wek cîyê Keştiya Nûh pêxember û bajêrê Rûha jî wek bajêrê Hz.Îbrahîm nîşan dide.Dîcle û Firat dû çemên mûqadesên Tewratê ne.

Navê pîrtoka qanûnên Cihûtî Talmûd e. Dû Talmûd hene ku bi hevûdin re girêdayîne ; Talmûda Babîlê û Talmûda Kudsê.

Di Talmûd’a Babîlê de, ku sedsala pêncemîn beriya Îsa hatîye nivîsandin behsa Kurdan dike û dibêje Kurd derdora çiyayê Agirî dijîn.

Li Talmûd de li ser gelê Kurd wûsa dinivîse : « Haman kurê Parsandat serokê welatê Kardunya ye ku li wir Keşiya Nûh Pexember bi cîh digire. ».

Cihûtî bo parastina xwe tîmî çîyayên Kurdistanê û gele Kurd ji xwe re wek dost ditîne û ola xwe xwestine di nav gelê Kurd de belav bikin. Talmûd di vê warê de destûr dide ku Kurd jî dikaribin bibin cihûtî û dibêje : « Em ji daxwazvanên ji gelê Karduxîyan’an re ku bixwazin bibin cihû destûr didin û ji nav wan de yên ku bibin cihû emê hilbijêrin ». Di sedsala yekem berîya Isa’yê, Hadhabanî (Adiabani) wek aşîra serkeftî ya Kurd ola cihûtî wek ola xwe qabûl dike û devleta xwe ava dike ku paytaxta wê dewletê Erbil ( Hewlêr) li Kurdistana Başûr bû.

Wek tê zanîn mîrov gor qanûnên cûhûtîyê nikare bibe cihû heta ku dayika wî ne cihû be.

Lê Kurd yekemîn gelê cîhanê ye ku gor qanûnên cihûyan wek Talmûd, bê ku dayika wan cihû be dikarin bibin cihû û ev yek jî ,yekem îstîsna ye di vê warê de di ola cihûtîyê de.

************

ceska verze clanku je zde : https://uzunoglu.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=471884

Autor: Yekta Uzunoglu | pondělí 19.2.2018 17:22 | karma článku: 0.00 | přečteno: 5x

Další články blogera

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus

Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.

12.3.2018 v 15:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 90 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí

Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.

12.3.2018 v 8:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...

Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.

11.3.2018 v 18:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 44 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Rukojmí 3 - Případ turecký Renault

Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .

11.3.2018 v 14:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 60 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Martin Braun

Na okraj tragédie v Německém Hanau

Musím předeslat, že tento článek píši krátce po 23 hodině mého času, tedy krátce po 6 hodině ranní v Česku. To pro případ, že by se objevily ověřené informace o tragedii, která stála život 8 lidí, zavražděných v Hanau.

20.2.2020 v 6:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Karel Orlík

Mezinárodní právo – Palestina a Bible - IV. část

Mezinárodní právo je vytvářeno smlouvami (nazývanými také „úmluvy“) mezi státy anebo dlouhodobým zvykem. Mezinárodní právo nemůže být vytvořeno OSN.

20.2.2020 v 6:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 43 | Diskuse

Jan Provazník

Jak ven ze současné mizérie? Přestaňme volit sami sebe!

V posledních letech jsme v západním světě svědky zvláštního fenoménu. Lidé přestávají ve volbách volit nejlepší kandidáty, namísto toho dávají svůj hlas těm, s nimiž se maximálně identifikují.

19.2.2020 v 21:13 | Karma článku: 7.16 | Přečteno: 178 | Diskuse

Josef Karlický

Budeme mít lepší kontrolu státních firem a méně byrokracie pro obce?

Pod nezávislou kontrolou je dnes jenom polovina veřejných peněz. Nejvyšší kontrolní úřad vidí pouze na státní hospodaření, ovšem na státní firmy, kraje, statutární města a jejich podniky už nedohlédne. Změna je přitom na dosah.

19.2.2020 v 14:46 | Karma článku: 4.12 | Přečteno: 130 | Diskuse

Petr Burian

Rasistická pusinka

Čokoládová pusinka je tradiční německý pamlsek a nikoliv flirt africké dívky. A i ten se stal terčem boje proti rasismu jedné uvědomělé aktivistky. To pro svůj tvar malé hlavičky ozdobené fezem, slamákem a našpulenými rty.

19.2.2020 v 13:38 | Karma článku: 33.16 | Přečteno: 847 | Diskuse
Počet článků 320 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 719

yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.

Najdete na iDNES.cz