21. ledna 2018
‘Xaxem’a yekemîn a Jin kî bu ?
Asenat Barzanî bi jîyan u xebata xwe ku ji mîrovatîye re hişt, nîşan dike ku role berz ya jinen Kurd wek ulumdar çend sedsal bere jî hebu ye.Asenat Barzanî di demekî wusade jiyaye ku Rojhilata navîn de JIN - dervaye
civaka Kurd de - be desture meran nikaribun ji male jî derkevin. Çîroka we wek jineke fîlîzof u ulumdar bo naskirina rola jinen Kurd di dîroka şarmendî u Cihutî (judaismus) de girîng e. Asenat Barzanî bo zanyarî, lekolîn, şarezayî, şarmendî, bo naskirina Cihutî (judaismus) ji nifşen dahatu re jî ronahîkî ye .
Asenat Barzanî keça Samuel Barzanî ye u di sala 1590 pişte Îsa li bajara kurd Musule, li Kurdistan başur hatiye dinyaye. Bave we Samuel,he ji zarukatîya we de mamosteya we bu u je re felsefeya Kabbala u heman deme ,we rezen civakî u karen hundire Yeşîva jî fer kir.
Asenat Barzanî jiyana xwe di reya xwendin u jiber kirina gotinen Xwede de feda kiribu. Asenat, ji aliye Tirzah Firestone ve wisa dihat behs kirin : «Asenat zanabuna jinan avakir,rupel 112» U Asenat li se xwe wusa digot : « Ez tu car ji mala xwe derneketim. Ez keça qirale Îsraîle me.. Ez ji alîye zanyaran ve hatim perwerde kirin. Ez ji alîye bave xwe ve hatim gewîkirin.Ew bu ku, hertişte li ser erd u esmanan ferî min kir. »
Asenat di gel pismame xwe Yakub Îbrahîm re dizevice. Bave wî xebaten we yen olî bi rumet peşwazîkir u nehişt ku Asenat di bin kar u baren male de we cehvere behempa wunda bike. We u Yakub xwedî keçikek u kurek bun.
Pişte mirina mera we, Asenat bu berpirsiyar u rewebire Yeşîva li Musule. Ew li Kurdistane, heta ku kure we mezin bibe , bibu serok u berpirsiyare Yeşîva, Asenat qursa Tevrate u Toraye dida. Li Kurdistana başur, ew ji aliye zanyaran ve yekem jineke xaxam ( ??? ) – rabbi ( ??????) ,di civata cihuyan de wek seroka Yeşîva hatîye qabul kirine .
Asenat di sala 1670 an de li Amede dîrokî li Kurdistana başur jiyana xwe teva dike. Gora we heta îro jî bo Cihu u Kurdan cihekî pîroz u zîyaretgah te pejirandin.
Îro, Asenat Barzanî ne tene wek jineke xaxam di nav civata Cihuyan de te naskirine, le çîroka we wek çavkaniyekî ye ji bo rola jinen kurd di dîroke de, hem li Îsraîle u hem jî li Kurdistane de.
Wek nasnava Ulumdaren herî berz ya Cihutîye li Asenat Barzanîye re Tanna’it le kirine. Nasnave bave we jî wisa bu. We deme de nasnave ulumdaren berzen ola cihutîye re Tannaim dihate gotin. Dive mirov bîra neke ku em behsa sedsala 16 mîn u 17 mîn dikin u we deme nasnave Xaxamtî he tunebu , bo ve merce di cihutîye de nasnave Tannaim (Tanna’it ji bo me ye) dihat bikaranîn.
Her çikas Regina Jonas (1902-1942) wek Xaxam hatibe nas kirin jî,Asenat Barzanî yekemîn jin di dîroka Cihutîye de bu ku gihştibu we merca bilind .
***************
Ceska verze clanku je zde : https://uzunoglu.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=471663
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus
Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí
Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...
Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí 3 - Případ turecký Renault
Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .
Yekta Uzunoglu
A Shameful case
On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,
Yekta Uzunoglu
Kdo spustil kauzu Sálih Muslim?
V neděli, to jest 25. 2. 2018, jako z čistého nebe zasáhla desítky (ne-li stovky) milionů lidí zpráva o zadržení Sáliha Muslima, spoluzakladatele a do loňského roku spolupředsedy kurdské politické strany v Sýrii,
Yekta Uzunoglu
Verfassungswidriger Prozess!
Das Verfassungsgericht der Tschechischen Republik hat meine Verhaftung mit Urteil vom 13. Februar 2018 (Aktenzeichen III CC 1920/17) für verfassungswidrig erklärt.
Yekta Uzunoglu
Anti-constitutional process !
The Constitutional Court of the Czech Republic declared my arresting as anti-constitutional – through its finding of February 13, 2018 and III CC 1920/17.
Yekta Uzunoglu
Protiústavní proces...
Ústavní soud svým nálezem ze dne 13.02.2018 a III. ÚS 1920/17 prohlásil, že moje loňské zatčení bylo protiústavní.
Yekta Uzunoglu
Cihutî li Kurdistane :Welate ku Keştîya Nuh xwe sipartîye
Herema Kurdistane ya îroyîn ji mej da buye ware olen mezin wek Cihutî, Mesîhîtî u Îslamyete u di nav gelen Kurdistane de ew ol belav buye.
Yekta Uzunoglu
Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – II. Část
S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.
Yekta Uzunoglu
Pogroms to the Jews at the time of “Secular and Democratic” Turkey – Part III
The Jews were expelled from the Cities of Dardanelles and Silivri, on June 25, 1934. On June 28 the expulsion continued. They were being expelled from cities in the European part of Turkey,
Yekta Uzunoglu
Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – III.část
S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.
Yekta Uzunoglu
Rakev ; Salavator
Před nedávnem jsem napsal o největší civilní námořní katastrofě II. světové války a o bestialitě “moderního demokratického Turecka”, kterou bylo odsouzeno ke smrti téměř 4000 Židů.
Yekta Uzunoglu
Nemrud’un Kizi Zilhan
Nazim Hikmet’in bir şiirinde dedigi gibi ; ”Odayi saran odun kokusu, dişarida çiseleyen bir yagmur, sicak bir çay ve aklimda çocuklugumdan kalma bir masaldi annem.”
Yekta Uzunoglu
Who was the first female „rabbi“?
Asenath Barzani has been showing the role of Kurdish women in society for centuries.Her story as a woman philosopher and theologian will be remembered by Kurdish and Jewish women
Yekta Uzunoglu
Aus dem Respekt vor sich selbst
"Wir dürfen uns nicht länger von den türkischen Staatsmännern beleidigen lassen", haben wir zu Beginn dieses Jahres, vielleicht im Frühjahr, den verzweifelten Ruf von dem Bundespräsidenten Frank-Walter Steinmeier gehört.
Yekta Uzunoglu
Because of respect of ourselves
Because of respect of ourselves we must not let the Turkish statesmen to offend us any longer, the German President Frank-Walter Steinmeier screamed desperately at the beginning of this year, some time in the spring.
Yekta Uzunoglu
Pogroms to the Jews for the "Secular Democratic" of Turkey - Part I
With the events of the last five years, the world has woken up like this and asks how Turkey's secularity is.
Yekta Uzunoglu
Tragédia lodi nádeje
STRUMA - najväčšia námorná civilná katastrofa II. svetovej vojny. Na konci roku 1941 sa II. svetová vojna dostala do svojej strašnej fázy.
| předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 320
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 735x
yektauzunoglu.com
https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu
https://twitter.com/YektaUzunoglu?
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.
https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu
https://twitter.com/YektaUzunoglu?
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.
