Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

‘Xaxem’a yekemîn a Jin kî bu ?

21. 01. 2018 15:19:17
Asenat Barzanî bi jîyan û xebata xwe ku ji mîrovatîyê re hişt, nîşan dike ku rolê berz ya jinên Kurd wek ûlûmdar çend sedsal berê jî hebû ye.Asenat Barzanî di demekî wûsade jiyayê ku Rojhilata navîn de JIN - dervayê

civaka Kurd de - bê destûrê mêran nikaribûn ji male jî derkevin. Çîroka wê wek jineke fîlîzof û ûlûmdar bo naskirina rola jinên Kurd di dîroka şarmendî û Cihûtî (judaismus) de girîng e. Asenat Barzanî bo zanyarî, lêkolîn, şarezayî, şarmendî, bo naskirina Cihûtî (judaismus) ji nifşên dahatu re jî ronahîkî ye .

Asenat Barzanî keça Samuel Barzanî ye û di sala 1590 piştê Îsa li bajara kurd Musulê, li Kurdistan başûr hatiye dinyayê. Bavê wê Samuel,hê ji zarûkatîya wê de mamosteya wê bû û jê re felsefeya Kabbala û heman demê ,wê rêzên civakî û karên hûndirê Yeşîva jî fêr kir.

Asenat Barzanî jiyana xwe di rêya xwendin û jiber kirina gotinên Xwedê de feda kiribû. Asenat, ji aliyê Tirzah Firestone ve wisa dihat behs kirin : «Asenat zanabûna jinan avakir,rûpel 112» Û Asenat li se xwe wûsa digot : « Ez tu car ji mala xwe derneketim. Ez keça qiralê Îsraîlê me.. Ez ji alîyê zanyaran ve hatim perwerde kirin. Ez ji alîyê bavê xwe ve hatim gewîkirin.Ew bu ku, hertiştê li ser erd û esmanan fêrî min kir. »

Asenat di gel pismamê xwe Yakûb Îbrahîm re dizevice. Bavê wî xebatên wê yên olî bi rûmet peşwazîkir û nehişt ku Asenat di bin kar û barên malê de wê cehverê bêhempa wûnda bike. Wê û Yakûb xwedî keçikek û kurek bûn.

Piştê mirina mera wê, Asenat bû berpirsiyar û rêwebirê Yeşîva li Musulê. Ew li Kurdistanê, heta ku kurê wê mezin bibe , bibû serok û berpirsiyarê Yeşîva, Asenat qursa Tevratê û Torayê dida. Li Kurdistana başûr, ew ji aliyê zanyaran ve yekem jineke xaxam ( חכם ) – rabbi ( רַבִּי) ,di civata cihûyan de wek seroka Yeşîva hatîye qabûl kirinê .

Asenat di sala 1670 an de li Amedê dîrokî li Kurdistana başur jiyana xwe teva dike. Gora wê heta îro jî bo Cihû û Kurdan cihekî pîroz û zîyaretgah tê pejirandin.

Îro, Asenat Barzanî ne tenê wek jineke xaxam di nav civata Cihûyan de tê naskirinê, lê çîroka wê wek çavkaniyekî ye ji bo rola jinên kurd di dîrokê de, hem li Îsraîlê û hem jî li Kurdistanê de.

Wek nasnava Ûlûmdarên herî berz ya Cihûtîyê li Asenat Barzanîyê re Tanna’it lê kirine. Nasnavê bavê wê jî wisa bû. Wê demê de nasnavê ûlûmdarên berzên ola cihûtîyê re Tannaim dihate gotin. Divê mirov bîra neke ku em behsa sedsala 16 mîn û 17 mîn dikin û wê demê nasnavê Xaxamtî hê tûnebû , bo vê mercê di cihûtîyê de nasnavê Tannaim (Tanna’it ji bo mê ye) dihat bikaranîn.

Her çikas Regina Jonas (1902-1942) wek Xaxam hatibe nas kirin jî,Asenat Barzanî yekemîn jin di dîroka Cihûtîyê de bû ku gihştibû wê merca bilind .

***************

Ceska verze clanku je zde : https://uzunoglu.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=471663

Autor: Yekta Uzunoglu | neděle 21.1.2018 15:19 | karma článku: 11.06 | přečteno: 538x


Další články blogera

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus

Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.

12.3.2018 v 15:39 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 44 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí

Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.

12.3.2018 v 8:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...

Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.

11.3.2018 v 18:35 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Rukojmí 3 - Případ turecký Renault

Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .

11.3.2018 v 14:27 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Lubomír Stejskal

K summitu Trump - Putin

Helsinské setkání prezidentů USA a RF má také svoji izraelskou dimenzi. Týká se Sýrie. Současné boje vládních vojsk a protirežimních sil v těsné blízkosti Izraele sledují jeho politické a vojenské špičky s mimořádnou pozorností.

16.7.2018 v 20:20 | Karma článku: 11.34 | Přečteno: 188 | Diskuse

Karel Trčálek

Řvoucí hysterikové v ulicích svrhnou Babišovu vládu jako na Ukrajině či na Slovensku!

Jsem pevně přesvědčen o tom, že řvoucí hysterikové v ulicích brzy svrhnou Babišovu vládu. Proto jsem taky napsal tento skvělý a fantastický článek, abych tomu, pokud možno, zabránil

16.7.2018 v 18:04 | Karma článku: 14.54 | Přečteno: 355 | Diskuse

Tomáš Břicháček

Mlácení prázdné subsidiarity

V Bruselu se zvláštní pracovní skupina půl roku zamýšlela nad principem subsidiarity a nad tím, které oblasti by Unie mohla vyklidit a vrátit k rozhodování členským státům. Výsledek: nebyla nalezena ani jedna taková oblast.

16.7.2018 v 15:00 | Karma článku: 26.36 | Přečteno: 633 | Diskuse

Jiří Paroubek

Vaše věc byla opět první

Až dnes, a v malé míře i v sobotu, se čtenáři mainstreamových médiích dozvídají detaily (někdy vymyšlené) a inside informace (někdy přikrášlené) o jednání klubu ČSSD předcházejícímu hlasování o důvěře vládě v minulém týdnu.

16.7.2018 v 14:26 | Karma článku: 12.87 | Přečteno: 346 | Diskuse

Aleš Merta

"American idiot"

Americký prezident Trump, na posledním summitu NATO v Bruselu, opět Evropě ukázal, kde je její místo, tedy že má být nadále podřízena politice Spojených států kdykoli, když si to strýček Sam bude přát.

16.7.2018 v 13:22 | Karma článku: 32.20 | Přečteno: 2173 | Diskuse
Počet článků 320 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 708

yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.





Najdete na iDNES.cz