Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tragédia lodi nádeje

11. 01. 2018 7:46:35
STRUMA - najväčšia námorná civilná katastrofa II. svetovej vojny. Na konci roku 1941 sa II. svetová vojna dostala do svojej strašnej fázy.

V tom období Nemci zavraždili v rumunskom meste asi 4000 Židov a medzi rumunskými Židmi vypukol strach a panika. Každý z nich hľadal akúkoľvek cestu k úteku. Boli bezmocní .... Takmer celá Európa bola okupovaná hitlerovským Nemeckom. Turecko kvôli svojim dobrým vzťahom s hitlerovským Nemeckom nedovoľovalo, aby Židia išli cez Turecko do Izraela, napriek tomu ale mnoho Židov bolo ochotných urobiť všetko, čo bolo v ich silách, aby aspoň zachránili svoje deti. Tak si prečítali v novinách, o nejakej transatlantickej lodi patriacej gréckej spoločnosti s panamskou vlajkou, v reklame bola úmyselne použitá fotografia Queen Mary. Ale skutočná loď bola postavená niekedy v roku 1867, merala 46 metrov a bola z dreva s maximálnou kapacitou 100 cestujúcich.

Loď STRUMA mala prezývku "Tlsťoch"!

Loď STRUMA pri Istanbule

Cestovné z rumunského prístavného mesta Constantia do Izraela stálo 1000, - USD. Židia predali všetko, čo mali, aby mohli svoje deti a niektorí aj sami seba, dostať z Rumunska do Izraela. Loď bola schátraná, napriek tomu Židom neostávalo nič iné než to, že sa s loďou dostanú až do Izraela. Bola to ich posledná nádej. Na loď s maximálnu kapacitou 100 ľudí bolo umiestnených 769 "cestujúcich" a mala jednu jedinú toaletu. Strava cestujúcich spočívala v tom, že dostali jeden pomaranč, trochu pistácií a cukor a raz za 3 dni čaj. Tretí deň sa na ceste pokazil motor lode a kapitán zobral všetko, čo mali cestujúci pri sebe (zlaté cenné predmety) za opravu motora a keď loď dorazila do Istanbulu, praskol tentoraz motor a loď už nebola schopná plavby.

Hoci loď vysielala S.O.S., turecké pobrežné jednotky nedovolili lodi priblížiť sa k prístavu.

Jeden fyzicky zdatný mladík skúsil jednej noci preplávať k brehu, podarilo sa mu to, ale následne bol pobrežnou hliadkou zadržaný a prevezený späť na loď.

Vtedy sa v Turecku žijúcemu Židovi Simonovi Brodovi podarilo podplatiť niektorých tureckých činiteľov, aby aspoň jemu dovolili raz za tri dni priviezť na loď stravu, ktorú financovali Židia z USA.

Po 62 strašných dňoch pre tých, ktorí boli na lodi, sa Anglicko konečne rozhodlo prijať 28 detí vo veku od 11 do 16 rokov. Ale Turecko na to nepristúpilo a nedovolilo, aby týchto 28 detí opustilo loď.

Židia na lodi pri istanbulskom brehu napísali na biele prestieradlo: "Pomoc ženám". A to nemali robiť, v onú noc 200 tureckých policajtov vtrhlo na loď a nielen že roztrhali nápis, ale zmlátili do krvi všetkých a zavreli ich do spodnej časti lode, do všetkých priestorov, kde ich len mohli uzavrieť, aby neboli vidieť na lodi. A poškodili steny lode ako len mohli, priviazali loď za svoj turecký ťahač a odviezli ju na hlboké Čierne more, nechali loď tam a vrátili sa späť.

Loď nádeje čakala na svoju smrť vo vlnách Čierneho mora so 769 Židmi na palube ....

Ako to bolo presne, to nevieme, podľa pofidérneho, ničím nepodloženého oficiálneho tvrdenia Turecka, nejaká sovietska ponorka údajne vyslala signál a keď z lode nedostala odpoveď, tak loď považovala za nepriateľskú a zostrelila ju, ale údajne .... to je tá verzia a lá Turecko ....

24. februára 1942 cesta, ktorá sa začala 14.12.1941, skončila na dne Čierneho mora. Zo všetkých 769 ľudských duší sa zachránil iba jeden jediný človek Dávid Stoliar.

Kým bol Dávid zachránený - vo svojich pamätiach to opisuje - chcel zo zúfalstva vytiahnuť z vrecka vreckový nôž a podrezať si tepny, z chladu však jeho prsty už nemali silu nôž otvoriť .... bolo mu 19 rokov ... a dodnes nie je objasnené, ako je možné, že sa v blízkosti nachádzala turecká loď, ktorá zachránila Dávida, o ktorom si mysleli, že patrí k personálu ....

Vtedy ale aj dlho potom všetci zvaľovali vinu na Sovietov, ale zabudli na skutočnosť, že predseda vlády Turecka Refik Saydam v týchto dňoch nezabudol s úmyslom získať väčšie sympatie u hitlerovského Nemecka zdieľať v týchto osudových dňoch pre 769 ľudských duší: "Turecko nebude predsa poskytovať pomoc nežiaducim ľuďom. Toto je naša cesta. Preto sme ich nenechali vystúpiť z lodi v Istanbule ".....

Desiatky rokov nikto nesmel v Turecku o tej ohavnosti písať, bádať, publikovať. Keď v roku 1990 filmová spoločnosť Umut Sanat (Umenie nádeje) chcela o tomto natáčať film, nebolo jej to dovolené.

V roku 2000 Angličan Greg Buxton, vnuk jedného z personálu lode, keď chcel v tom mieste hľadať trosky lode pod morom, Turci mu to nedovolili!

Pár rokov neskôr konečne jedna spoločnosť predsa dostala povolenie - podľa všetkého vďaka nehoráznym úplatkom - našla skutočne len šesť míľ - to jest vo výsostných vodách - ďaleko od tureckých brehov v hĺbke 70-80 m trosky lode ...

Dávid Stoliar, ktorý vďaka nadľudskému úsiliu Simona Broda smel krátko zostať v Turecku, sa následne ilegálne dostal cez Sýriu do Izraela, tam sa dal k anglickej armáde, bojoval proti Nacistom, po vojne odišiel do USA do Oregonu. Cez Sýriu až do Izraela šiel bosý a tak v Oregone po rokoch založil továreň na topánky a neuveriteľne zbohatol. V roku 2001 pricestoval do Turecka, našiel toho, kto mu - hoci aj nechtiac - zachránil život a odmenil sa mu až pred tromi rokmi keď vo veku 91 rokov zomrel.

Len v Izraeli v meste Ashod v podobe plastiky sa smie ľudstvo dozvedieť o tej ľudskej ohavnosti spáchanej na úkor ľudskosti.

Autor: Yekta Uzunoglu | čtvrtek 11.1.2018 7:46 | karma článku: 9.50 | přečteno: 145x

Další články blogera

Yekta Uzunoglu

Who was the first female „rabbi“?

Asenath Barzani has been showing the role of Kurdish women in society for centuries.Her story as a woman philosopher and theologian will be remembered by Kurdish and Jewish women

18.1.2018 v 7:03 | Karma článku: 5.23 | Přečteno: 120 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Aus dem Respekt vor sich selbst

"Wir dürfen uns nicht länger von den türkischen Staatsmännern beleidigen lassen", haben wir zu Beginn dieses Jahres, vielleicht im Frühjahr, den verzweifelten Ruf von dem Bundespräsidenten Frank-Walter Steinmeier gehört.

16.1.2018 v 14:44 | Karma článku: 7.55 | Přečteno: 225 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Because of respect of ourselves

Because of respect of ourselves we must not let the Turkish statesmen to offend us any longer, the German President Frank-Walter Steinmeier screamed desperately at the beginning of this year, some time in the spring.

15.1.2018 v 14:41 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 372 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Pogroms to the Jews for the "Secular Democratic" of Turkey - Part I

With the events of the last five years, the world has woken up like this and asks how Turkey's secularity is.

11.1.2018 v 14:22 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 158 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Lumír Vitha

Zemanovo lavírování, Drahošova státnická zkouška

Debata o počtu předvolebních debat je zároveň debatou o tom, jaké má kdo státnické předpoklady. To je bez debat.

18.1.2018 v 14:10 | Karma článku: 13.99 | Přečteno: 202 | Diskuse

Jiří Čumpelík

Mimořádný úspěch poslanců PS a SPD Tomia Okamury, v zájmu našich občanů.

Tomio Okamura dokázal spolu s dalšími poslanci i z jiných politických stran, prosadit na Plénum sněmovny jednání týkající se navrhovaného nařízení EU Dublin IV, týkajícího se změny azylové politiky Evropské komise.

18.1.2018 v 13:37 | Karma článku: 27.43 | Přečteno: 591 |

Tomáš Břicháček

Subsidiaritou proti Dublinu IV? Pěkné, ale…

A zase ten princip subsidiarity! Poslanecká sněmovna se jej dovolává proti trvalému systému přerozdělování migrantů. Bohužel, subsidiarita je pouhou iluzí a v ničem nám nepomůže. Proti kvótám máme řadu pádnějších argumentů.

18.1.2018 v 13:00 | Karma článku: 15.73 | Přečteno: 445 | Diskuse

Jan Bartoň

UNRWA nemá peníze pro pásmo Gazy

Spojené státy odmítly poslat další peníze do rozpočtu organizace pro pomoc palestinským uprchlíkům UNRWA. Podle vedení organizace hrozí kolaps zejména na území ovládaném teroristy v Gaze.

18.1.2018 v 12:15 | Karma článku: 27.72 | Přečteno: 678 | Diskuse

Jiří Gebert

Holota jede

Pohyb civilizace dopředu a ven, zastavil Twitter, který ze 140 znaků udělal horní hranicí pro chápání světa. Není zřejmě síly, trpělivosti, prostoru a zájmu o věcnou diskuzi.

18.1.2018 v 11:50 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 262 |
Počet článků 304 Celková karma 14.87 Průměrná čtenost 730

yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.