Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Pogrom Židů za "sekulárního demokratického " Turecka – I. část

7. 01. 2018 21:01:20
S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.

Téměř všichni "analytici" z Evropy, ale i z části USA "současný" stav Turecka propojeného na turecko -islámskou ideologii vůči ostatním náboženstvím, jednohlasně svádějí na Erdogana,což je fatální chyba pramenící z neznalosti novodobých tureckých dějin a ještě k tomu se na jejich nevědomosti podepsala víc jak půlstoletí trvající masivní propaganda západu o Turecku, ovšem výlučně kvůli členství Turecka v západních politicko - vojenských institucích.

Nelze věřit tomu, že by odborníci Evropy a USA skutečně neznali nekompromisní a často nelidský postoj Turecka vůči svým menšinám jiných náboženství od založení Turecké "republiky" až do současnosti.Pro pochopení současné politiky Erdogana zaměřené proti transatlantické civilizaci se stačí podívat na novodobé dějiny této země a jejich diskriminační - perzekuční politiky vůči neislámským – netureckým menšinám.

A proto se společně letem podívejme na novodobou historii „moderního sekulárního Turecka“ a nyní konkrétně na osud Židů v Turecku .

Nebude to jen jeden krátký článek, do kterého nelze zahrnout všechny zrůdnosti, kterým byli Židé vystaveni za "sekulárního, demokratického" Turecka, ale ujišťuji vás, že nebudete litovat, co čtete.

Chronologicky první roky republiky, období Atatürka:

Leden 1923 - Turecké noviny a časopisy v tehdy druhém největším městě Turecka v Izmiru veřejně vyzvaly, aby se turečtí obchodníci spojili v boji proti "nemorálnímu a prospěchářskému židovskému nebezpečí". Tyto hecující články na titulních stránkách státem řízených novin, že Židé v Izmiru, ale i v celém Turecku jsou „hnízda mikrobů “a proto musí být vyhnáni, pokud možno co nejdál. Poté se k útokům proti Židům přidal humorní časopis Akbaba a vydal řadu článků s tituly jako: "Slyšeli jste, že s Židy nebudete obchodovat, to budeme dovolovat, aby společně s námi tito mikroby žili?"

Po sérii článků publikovaných v novinách města Edirne, kde byla silná židovská komunita i v Paşaeli, se lidé v Edirne shromáždili na náměstí a hystericky řvali: "Na řadu přijde vyhnání Židů z této země! Židé vypadněte! "

Následoval masový útok na židovské obchody, kterému policie ani nebránila, zůstala tichým divákem. Život v menších městech se stal pro Židy nemožným, tak museli opustit veškerý svůj majetek a utéct do velkých měst jako je Istanbul - utéct do „anonymity“. V Trakii (evropská část Turecka) zůstaly všechny židovské školy Alyans přes noc zavřeny. Důvod tohoto hněvu, byl zřejmý. Arméni a Řekové byli z Turecka vymazáni, ale Židé, kteří byli ještě mnohem bohatší, tam ještě byli a ještě tam „žili“, to byl jejich podle Atatürkova sekulárního Turecka neodpustitelný hřích...

2. března 1923 - Riza Nur, tajná část Atatürkova Turecka, oficiálně jen ministr školství, byl jinak stálým zastáncem řady tajných mezinárodních akcí Turecka, v Lausanne, kde byla uzavřena tzv. Lausannská smlouva, nevydržel a sdělil otevřeně v parlamentu:

" Nebudu chodit kolem horké kaše, v Turecku jiné náboženské menšiny nemají co dělat. Doteď nám sice Židé žádné problémy nedělali. Ale víte, že Židé jsou takové nátury, že jdou tak, jak je táhnete. V Istanbulu jich je víc než třicet tisíc. Samozřejmě, bylo by lepší, kdyby nebyli ...říkám já.“

Červen 1923 – Když byla všude zpracovaná nálada „sekulární republiky“, nebyla aplikace vysněných zrůdností obtížná. Po vyhlášení sekulární republiky Atatürkem začalo okamžitě propouštění Židů, Řeků a Arménů ze státní správy a byli nahrazeni „ryzími Turky s čistou vírou“. Svoboda pohybu Židů a dalších neislámských menšin byla v Anatolii státem značně omezena. Rozhodnutí bylo tak náhlé, že mnozí lidé se kvůli omezením nevrátili do svých měst a museli zůstat tam, kde se zrovna nacházeli. Rabínství ani nemělo odvahu požádat „demokratickou vládu „o zrušení tohoto zákazu pohybu. Jako by to nestačilo, bylo Židům také zakázáno emigrovat do Palestiny. To byla ta odměna za to, že Židé jsou „bezproblémová“ menšina, tak jak v tureckém Parlamentu řekl 2. března 1923 tajemna figura Atatürka Riza Nur.

Prosinec 1923 - Nová Turecká republika se pokusila prosadit deportaci Židů v Lausanne během jednání o budoucím schématu Turecka, spojenci toto zamítli. Přesto v prosinci 1923 Atatürkova vláda nařídila, aby několik set Židů okamžitě do 48 hodin opustilo své město Çorlu. A tak následujících dnech se o Židech rozhodlo stejným způsobem v městě Çatalca a také hned bylo rozhodnutí provedeno. Deportace a vyhnání Židů začala již oficiálním nařízením a provedením sekulárního státu Turecké republiky. A to již 10 let před nástupem Hitlera k moci !

Autor: Yekta Uzunoglu | neděle 7.1.2018 21:01 | karma článku: 19.73 | přečteno: 375x

Další články blogera

Yekta Uzunoglu

Who was the first female „rabbi“?

Asenath Barzani has been showing the role of Kurdish women in society for centuries.Her story as a woman philosopher and theologian will be remembered by Kurdish and Jewish women

18.1.2018 v 7:03 | Karma článku: 5.23 | Přečteno: 120 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Aus dem Respekt vor sich selbst

"Wir dürfen uns nicht länger von den türkischen Staatsmännern beleidigen lassen", haben wir zu Beginn dieses Jahres, vielleicht im Frühjahr, den verzweifelten Ruf von dem Bundespräsidenten Frank-Walter Steinmeier gehört.

16.1.2018 v 14:44 | Karma článku: 7.55 | Přečteno: 225 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Because of respect of ourselves

Because of respect of ourselves we must not let the Turkish statesmen to offend us any longer, the German President Frank-Walter Steinmeier screamed desperately at the beginning of this year, some time in the spring.

15.1.2018 v 14:41 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 372 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Pogroms to the Jews for the "Secular Democratic" of Turkey - Part I

With the events of the last five years, the world has woken up like this and asks how Turkey's secularity is.

11.1.2018 v 14:22 | Karma článku: 9.60 | Přečteno: 158 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Lumír Vitha

Zemanovo lavírování, Drahošova státnická zkouška

Debata o počtu předvolebních debat je zároveň debatou o tom, jaké má kdo státnické předpoklady. To je bez debat.

18.1.2018 v 14:10 | Karma článku: 13.99 | Přečteno: 202 | Diskuse

Jiří Čumpelík

Mimořádný úspěch poslanců PS a SPD Tomia Okamury, v zájmu našich občanů.

Tomio Okamura dokázal spolu s dalšími poslanci i z jiných politických stran, prosadit na Plénum sněmovny jednání týkající se navrhovaného nařízení EU Dublin IV, týkajícího se změny azylové politiky Evropské komise.

18.1.2018 v 13:37 | Karma článku: 27.43 | Přečteno: 591 |

Tomáš Břicháček

Subsidiaritou proti Dublinu IV? Pěkné, ale…

A zase ten princip subsidiarity! Poslanecká sněmovna se jej dovolává proti trvalému systému přerozdělování migrantů. Bohužel, subsidiarita je pouhou iluzí a v ničem nám nepomůže. Proti kvótám máme řadu pádnějších argumentů.

18.1.2018 v 13:00 | Karma článku: 15.73 | Přečteno: 445 | Diskuse

Jan Bartoň

UNRWA nemá peníze pro pásmo Gazy

Spojené státy odmítly poslat další peníze do rozpočtu organizace pro pomoc palestinským uprchlíkům UNRWA. Podle vedení organizace hrozí kolaps zejména na území ovládaném teroristy v Gaze.

18.1.2018 v 12:15 | Karma článku: 27.72 | Přečteno: 678 | Diskuse

Jiří Gebert

Holota jede

Pohyb civilizace dopředu a ven, zastavil Twitter, který ze 140 znaků udělal horní hranicí pro chápání světa. Není zřejmě síly, trpělivosti, prostoru a zájmu o věcnou diskuzi.

18.1.2018 v 11:50 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 262 |
Počet článků 304 Celková karma 14.87 Průměrná čtenost 730

yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.