Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Judaizmus v Kurdistane: krajina, na ktorej spočinula Archa

3. 09. 2017 8:04:48
"Môžu byť prijatí Prozeliti z ľudu Kardújím." Takto v 1. storočí pred n.l. prijala židovské náboženstvo vládnuca dynastia štátu známeho ako Adiabéne so svojím centrom v Arbíle (staroveká Arbela) v dnešnom irackom Kurdistane.

Oblasť dnešného Kurdistanu bola veľmi blízko misijnému dosahu všetkých troch dominantných monoteistických náboženstiev, ktoré medzi ich obyvateľmi nezostali bez odozvy. Jej hory boli v podvedomí vyznávačov židovstva, kresťanstva a islamu, vždy spojené s pristátím Noemovej archy, ktorá kladie na horu Ararat biblický text. Autori babylonského Talmudu, ktorého konečná redakcia prebehla koncom 5. storočia n.l., si evidentne boli vedomí toho, že oblasť okolo Araratu obývali v ich dobe Kurdi, ako tomu nasvedčuje talmudská veta: "Hamanov syn Paršandatha bol miestodržiteľom v zemi Kardunja, kde spočinula Archa" . Podľa Koránu našiel Noe (Nún) suchú zem na hore menom al-Džudí. Vrchol tohto mena, s nadmorskou výškou 2089 m.n.m, sa skutočne nachádza severovýchodne od mesta Cizre v tureckom Kurdistane.

Medzi obyvateľmi kurdských hôr často dochádzalo ku konverziám k judaizmu, ako dokladá ustanovenie v Talmude: "Môžu byť prijatí Prozeliti z ľudu Kardújím." Takto v 1. storočí nášho letopočtu, prijala židovské náboženstvo napríklad vládnuca dynastia štátu známeho ako Adiabéne s centrom v Arbíle (staroveká Arbela) v dnešnom irackom Kurdistane. Tým pádom nie je dodnes jednoznačne jasné, koľko vyznávačov judaizmu v Kurdistane bolo potomkami židovských prisťahovalcov a koľko z nich pochádzalo z okruhu miestnych konvertitov.

Živá prítomnosť judaizmu tu pokračovala až do 20.storočia, kedy väčšina Židov z irackého Kurdistanu zvolila vysťahovanie do Izraela. Medzi ne patrila aj rodina Jicchaka Mordechaja, narodeného v roku 1945 ešte v Kurdistane, ktorému sa podarilo v novej vlasti presadiť medzi dravou politickou špičkou. Tento generál vo výslužbe vykonával funkciu izraelského ministra obrany v pravicovej vláde Benjamina Netanjahua (1996-1999) a potom sa sám uchádzal o úrad premiéra ako zakladateľ a vodca Strany stredu, avšak svoju kandidatúru tesne pred voľbami stiahol, čo podľa analytikov veľmi významne prispelo ku konečnému víťazstvu Netanjahuoveho ľavicového rivala Ehuda Baraka, v ktorého kabinete nakoniec Mordechaj zasadol na poste ministra dopravy. Nadobudnutého postavenia sa vzdal 29. mája 2000 pre obvinenia zo sexuálneho nátlaku na svoje ženské podriadené, a bol tak historicky vôbec prvý izraelský politik spojený so škandálom tohto druhu.

Nie je iste bezvýznamné, že na pomery Blízkeho východu sa ženy v Kurdistane tešili vždy nebývalej slobode. Vďaka nej sa v 17. storočí objavila v okolí Mousulu prvá rabínka. Bola to Asenath Barzaniová, dcéra popredného rabína a zakladateľa mnohých ješív (židovských škôl) na území Kurdistanu Šmuela Bárzáního.

*******

Česká verze je zde : http://uzunoglu.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=471884

Autor: Yekta Uzunoglu | neděle 3.9.2017 8:04 | karma článku: 13.56 | přečteno: 221x

Další články blogera

Yekta Uzunoglu

Klepetá

Drahý kurdský maliar Nuh Ateş opísal svojim perom klepetá, ktoré český sudca Jiří Wažik považoval za vhodné pre moje ruky ....

14.11.2017 v 7:59 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 152 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Ad blog pana Stejskala aneb K odchodu Barzáního

Kolega bloger pan Lubomír Stejskal dne 2.11.2017 reagoval na můj příspěvek k odchodu Barzaniho z funkce prezidenta iráckého Kurdistánu.

13.11.2017 v 7:10 | Karma článku: 10.61 | Přečteno: 164 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Klepeta

Drahý kurdský malíř Nuh Ateş popsal se svým perem klepeta, která český soudce Jiří Wažik považoval vhodné pro moje ruce....

11.11.2017 v 7:35 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 227 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Yankee go home !

V 60. a 70. rokoch to bol najhlasnejší slogan vo svete, od Vietnamu až po latinskú Ameriku ho mládež z celého sveta kričala a poriadne hlasno.

10.11.2017 v 13:55 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 171 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Herda

Dementi!

Mohou splnit naše očekávání? Mohou nás pozitivně překvapit? Obávám se, že ne. Zdá se, že slova byla napsána po zralé úvaze a řádně a pečlivě doložena.

21.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 479 | Diskuse

Pavel Vávra

Sex je motor, sex je zbraň.

Posouváním a znejasňováním hranic "přípustného" ničíme možnosti pro seznamování, ale také ničíme motor lidské civilizace a lidství tím, že "přiléváme do benzínu vodu". A dříve nebo později se ten motor zadře.

21.11.2017 v 18:05 | Karma článku: 17.54 | Přečteno: 411 | Diskuse

Tomáš Flaška

Měli bychom být za invazi v roce 1968 vděční

"Československo by mělo být Sovětskému svazu za rok 1968 vděčné: historie pražského jara." Tento článek vyšel v den návštěvy prezidenta Zemana v Rusku na serveru Zvezda.

21.11.2017 v 16:09 | Karma článku: 37.64 | Přečteno: 1174 | Diskuse

Jiří Turner

Konverze od ateismu k ateismu

Moudrost náboženství by měla patřit celému lidstvu, i těm nejracionálnějším z nás, a zasluhuje, aby si jí i její největší odpůrci zaobírali. Náboženství je příliš užitečné a vlivné, než aby se mohlo zcela přenechat věřícím.

21.11.2017 v 15:23 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 476 | Diskuse

Alena Kulhavá

Jak fakenews a nepravdy ovlivňují nejen výsledky parlamentních a prezidentských voleb v ČR

Pravda zvítězí platí skutečně až při pohledu tváří tvář smrti a někteří i to obejdou a pak je otázka, co prožívají potom (pokud vezmeme zkušenosti různých náboženství pouze jako teoretické možnosti). Je odpovědnost na politicích?

21.11.2017 v 14:31 | Karma článku: 14.46 | Přečteno: 670 |
Počet článků 282 Celková karma 15.66 Průměrná čtenost 743

yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.