Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kto bola prvá žena “rabín”?

2. 09. 2017 20:47:47
Asenath Barzaniová, sa narodila ako dcéra Samuela Ben Nathanel Halevi Barzaniho v roku 1590 n.l. v kurdskom meste Mosul v južnom Kurdistane.

Jej otec Tannaim Samuel sa stal jej učiteľom, učil ju kabalu a ospravedlnil ju zo všetkých denných úloh, ktoré iné mladé dievčatá v jej veku obvykle vykonávali. Asenath Barzaniová obetovala svoj život štúdiu a zapamätaniu si svätého Božieho slova. Asenath bola citovaná rabínom Tersy Firestone v “Obnovenej ženskej Múdrosti“, str. 112: “Nikdy v živote som krok mimo svoj domov neučinila. Bola som dcérou kráľa Izraela ... Bola som vychovaná učencami. Bola som hýčkaná mojim zosnulým otcom. Naučil ma všetko o nebeských veciach. ”

Asenath si vzala bratanca Jacob Ben Abraháma. Jej otec jej zaistil jej oddanosť pre náboženské práce, takže nebola od náboženských štúdií rozptyľovaná povinnosťami, ktoré mali inak ženy v domácnosti. S manželom Jacobom mala dve deti, syna a dcéru.

Po smrti svojho manžela stála Asenath v čele ješivy v Mosule, učila tóru v Kurdistane, až kým jej syn nedospel do správneho veku a stal sa hlavou ješivy. Moderní učenci ju považujú za prvú židovskú rabínku v judaizme, vďaka jej úlohe v južnom Kurdistane.

Asenath zomrela v roku 1670 v historickom meste Amedi v južnom Kurdistane. Jej hrob bol a je pútnickým miestom pre Židov do súčasnosti.

Dnes je Asenath Barzaniová považovaná nielen za prvú ženu rabínku v judaizme. Jej príbeh je najstarším záznamom o úlohe kurdských žien v dejinách a udržiava sa pri živote v Izraeli, Kurdistane a v židovsko-kurdských archívoch. Asenath Barzaniová poukazuje na úlohu kurdských žien v spoločnosti už po celé stáročia. Jej príbeh ako ženy filozofa a teológa si budú pamäť kurdské a židovské ženy nielen v súčasnosti, ale aj v budúcnosti.

Asenath Barzaniová, bola pomenovaná Tanna’it. Toto označenie je rabínsky titul, ale nie je totožný s titulom „rabín“. Vzhľadom k tomu, že jej otec bol označený ako taký a nie ako rabín, je zrejmé, že v Kurdistane v šestnástom a sedemnástom storočí rabín zvyčajne vystupoval ako Tannai (Tanna’it je ženská forma), tak to bolo určené. Preto je pravdepodobné, že Asenath Barzaniová bola prvá žena rabínka, zatiaľ čo Regina Jonasová (1902-1942) je prvou ženou, ktorá sa nazýva „rabbi“.

Najbojovnejší rod Kurdov sa volá Barzani. Rod, ktorý vedie viac ako 100-ročnú kurdskú oslobodzovaciu vojnu. Legendárny vodca Kurdov, ktorý pobýval aj v Prahe, sa volal Mustafa Barzani a bol nielen priateľom legendárneho Moshe Dayana, ale aj celého Izraelu!

**********************Česká verze článku je zde ; http://uzunoglu.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=471663

Autor: Yekta Uzunoglu | sobota 2.9.2017 20:47 | karma článku: 10.37 | přečteno: 176x

Další články blogera

Yekta Uzunoglu

Klepetá

Drahý kurdský maliar Nuh Ateş opísal svojim perom klepetá, ktoré český sudca Jiří Wažik považoval za vhodné pre moje ruky ....

14.11.2017 v 7:59 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 152 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Ad blog pana Stejskala aneb K odchodu Barzáního

Kolega bloger pan Lubomír Stejskal dne 2.11.2017 reagoval na můj příspěvek k odchodu Barzaniho z funkce prezidenta iráckého Kurdistánu.

13.11.2017 v 7:10 | Karma článku: 10.61 | Přečteno: 164 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Klepeta

Drahý kurdský malíř Nuh Ateş popsal se svým perem klepeta, která český soudce Jiří Wažik považoval vhodné pro moje ruce....

11.11.2017 v 7:35 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 227 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Yankee go home !

V 60. a 70. rokoch to bol najhlasnejší slogan vo svete, od Vietnamu až po latinskú Ameriku ho mládež z celého sveta kričala a poriadne hlasno.

10.11.2017 v 13:55 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 171 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Herda

Dementi!

Mohou splnit naše očekávání? Mohou nás pozitivně překvapit? Obávám se, že ne. Zdá se, že slova byla napsána po zralé úvaze a řádně a pečlivě doložena.

21.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 9.65 | Přečteno: 479 | Diskuse

Pavel Vávra

Sex je motor, sex je zbraň.

Posouváním a znejasňováním hranic "přípustného" ničíme možnosti pro seznamování, ale také ničíme motor lidské civilizace a lidství tím, že "přiléváme do benzínu vodu". A dříve nebo později se ten motor zadře.

21.11.2017 v 18:05 | Karma článku: 17.54 | Přečteno: 411 | Diskuse

Tomáš Flaška

Měli bychom být za invazi v roce 1968 vděční

"Československo by mělo být Sovětskému svazu za rok 1968 vděčné: historie pražského jara." Tento článek vyšel v den návštěvy prezidenta Zemana v Rusku na serveru Zvezda.

21.11.2017 v 16:09 | Karma článku: 37.64 | Přečteno: 1174 | Diskuse

Jiří Turner

Konverze od ateismu k ateismu

Moudrost náboženství by měla patřit celému lidstvu, i těm nejracionálnějším z nás, a zasluhuje, aby si jí i její největší odpůrci zaobírali. Náboženství je příliš užitečné a vlivné, než aby se mohlo zcela přenechat věřícím.

21.11.2017 v 15:23 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 476 | Diskuse

Alena Kulhavá

Jak fakenews a nepravdy ovlivňují nejen výsledky parlamentních a prezidentských voleb v ČR

Pravda zvítězí platí skutečně až při pohledu tváří tvář smrti a někteří i to obejdou a pak je otázka, co prožívají potom (pokud vezmeme zkušenosti různých náboženství pouze jako teoretické možnosti). Je odpovědnost na politicích?

21.11.2017 v 14:31 | Karma článku: 14.46 | Přečteno: 670 |
Počet článků 282 Celková karma 15.66 Průměrná čtenost 743

yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.