Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Americko-Ruská podpora

1. 09. 2017 8:47:24
Málokde, možná že v současné době nikde, je možné slyšet o vzájemné podpoře Ruska a USA, a ve vojenské oblasti, to už vůbec ne. Snad jedinou výjimkou je Kurdistán.

Ve vojenské oblasti USA, přes silný až nepřátelský odpor Turecka, pokračuje podpora USA pro YPG-YPJ (kurdské milice v Sýrii, které Turecko řvoucími výkřiky prohlašuje za teroristy) s neuvěřitelnou intenzitou. Jen za poslední čtyři měsíce překročilo syrskou hranici z iráckého Kurdistánu na pontonech přes biblickou řeku Tigris na 1360 velkých nákladních aut s americkou vojenskou technikou pro syrské Kurdy a vždy šlo o obrněnou techniku. Ano, 1360 nákladních aut, co vezla nejen obrněné hamry, ale i španělské obrněné vozy s termoraketami. Přesný počet dodané obrněné techniky známe, jelikož překročili hranici. Kolik lehkých zbraní bylo dodáno, to přesně nevíme, protože byly převezeny vojenskými nákladními letadly přímo na tři americké vojenské základny v syrském Kurdistánu, to jest přímo na Rojavu. Můžeme jen odhadovat dle počtu vojenských nákladních letadel, co přistála, a těch není málo, je jich tolik, že by stačila celé pěchotě jedné armády, například jako je ta Švýcarská armáda.

A intenzivní vyzbrojování Kurdů v Iráku ze strany USA je stejné. Po nástupu do funkce americký prezident Trump podepsal dekret umožňující přímé dodávky vojenského materiálu Kurdům v Iráku, dekret, který Obama přes jeho schválení americkým Senátem dvakrát vetoval a to v době neurputnějšího boje Kurdů s ISIS! Trump schválil též vojenskou pomoc ve výši 415 milionů USD a včera jsme slyšeli, že k té částce přidali dalších 22 milionů USD a vysloveně je nařízeno, aby tato částka byla vyplacena kurdské vládě, lépe řečeno ministerstvu Pešmergů, hned začátkem září, to jest ještě před kurdským referendem o nezávislosti Kurdistánu, které se bude konat 25.09.2017!

Toto rozhodnuti USA o podpoře dalšími 22 miliony USD (což činí téměř půl miliardy Kč) přišlo ani ne týden po návštěvě amerického ministra obrany Jamese Mattise v Bagdádu, v kurdském hlavním městě Erbilu a následně v Ankaře. O cestě Jamese Mattise psali přední analitici, že je rozhodující pro USA, které stojí na rozcestí, zda se držet tradičního partnera Turecka, nebo statečných Kurdů. Že by tato blesková rozhodnutí o významné vojenské podpoře pro Kurdy navíc v těchto pro ně kritických dnech (kvůli kurdskému referendu o nezávislosti) jsou znamením toho, že USA již stojící před rozcestím, se rozhodly? Kéž by to tak bylo!

A Rusko? Ruský gigant podepsal gigantický kontrakt s vládou kurdské samosprávy v Iráku. Rusko ignorovalo fakt, že Bagdád, to jest centrální vláda, označuje jakoukoliv aktivitu kurdské vlády kolem kurdské nafty za nezákonnou. Rosněft má investovat dle této smlouvy dvě miliardy USD do infrastruktury v těžbě kurdské nafty, a investice už začaly a to s rychlostí, která zaskočila každého obeznámeného odborníka v oblasti ropy.

Přitom Rosněft dobře ví, jak silné mají zastoupení v iráckém Kurdistánu americké naftařské společnosti, je jim známo, že Kurdistán zásobuje z 90 % spotřebu Izraele svojí naftou a i to, že část Ruskem (Rosněft) vytěžená ropa, půjde do Izraele. Můžeme se jen domýšlet o skutečném rozsahu těžby, když jen investice činí 2 miliardy USD, a o tom, jaké budou reálné obchody s vytěženou surovinou při tak ohromných investicích, si můžeme jen nechat zdát.

A Rusko v syrském Kurdistánu? V syrském Kurdistánu zavedli Kurdové kantonový systém řízení Kurdistánu. Vytvořili tři kantony přesně podle vzoru Švýcarska. Kanton Džizir, Kobane a Afrin. Turci svým vojenským zásahem do syrského Kurdistánu znemožnili spojení dvou kantonů s třetím, to jest s Afrinem. V posledních dvou týdnech začali Turci hromadit těžkou vojenskou techniku na hranicích Afrinu. Afrin, stejně jako ostatní dva kantony, má hranici s Tureckem a turecká media, ale i poskokové Erdogana ve vládě, už začali mluvit o jasném a úmyslném zásahu turecké armády v Afrinu. Turecká děla z tureckého území dokonce začala střílet na pozice kurdských milic v Afrinu. V tom se objevilo Rusko, jakoby chtělo říct, stop tady už končí legrace, a poslalo přes noc na pozice kurdských milic svou těžkou vojenskou techniku se vším, co k tomu patří a Turci najednou ztichli.

Proslýchá se od Trumpovi blízké osoby, že americké a ruské společnosti patrně již pracují na ekonomických projektech v syrském Kurdistánu.

Kéž kdyby všude mohli tak v míru a klidu vedle sebe pro dobrou věc pracovat jako v Kurdistánu.

Autor: Yekta Uzunoglu | pátek 1.9.2017 8:47 | karma článku: 16.13 | přečteno: 390x

Další články blogera

Yekta Uzunoglu

Klepetá

Drahý kurdský maliar Nuh Ateş opísal svojim perom klepetá, ktoré český sudca Jiří Wažik považoval za vhodné pre moje ruky ....

14.11.2017 v 7:59 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 152 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Ad blog pana Stejskala aneb K odchodu Barzáního

Kolega bloger pan Lubomír Stejskal dne 2.11.2017 reagoval na můj příspěvek k odchodu Barzaniho z funkce prezidenta iráckého Kurdistánu.

13.11.2017 v 7:10 | Karma článku: 10.61 | Přečteno: 164 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Klepeta

Drahý kurdský malíř Nuh Ateş popsal se svým perem klepeta, která český soudce Jiří Wažik považoval vhodné pro moje ruce....

11.11.2017 v 7:35 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 227 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Yankee go home !

V 60. a 70. rokoch to bol najhlasnejší slogan vo svete, od Vietnamu až po latinskú Ameriku ho mládež z celého sveta kričala a poriadne hlasno.

10.11.2017 v 13:55 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 171 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Lubomír Stejskal

Premiér cestovatel

Stabilita Libanonu je důležitá pro celkovou stabilitu regionu. Ta je obecně křehká – stačí málo a oheň je „na střeše“.

22.11.2017 v 0:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 32 | Diskuse

Jan Ziegler

Provládní ruský web lže, vraždy Čechů vydává za osvobození

Jestliže by nějaké německé noviny napsaly, že 15. března 1939 nás Němci osvobodili a zachránili před bolševismem, tak by z toho byl právem skandál. Rusové se ovšem dopustili srovnatelné urážky českého národa.

21.11.2017 v 20:58 | Karma článku: 22.65 | Přečteno: 386 | Diskuse

Dalibor Bartoš

Nutit někoho k vlastenectví

Tak tuto frázi použil dnes jistý Libor Dvořák, samozvaný expert na Rusko. Řekl - citace nebude přesná ale je možné si ji poslechnout na ČT24 - že, v Rusku se množí požadavky na zákony, které budou nutit lidi k vlastenectví, a že

21.11.2017 v 20:11 | Karma článku: 18.97 | Přečteno: 391 | Diskuse

David Vlk

Rusové jsou prostě pořád Rusáci

Imperialistický stát růžolících drbanů, který si vždy z Evropy utrhl co chtěl, požvýkal to, rozkradl, rozebral na součástky, vycucal nerostné suroviny a technologie a vládl tam za pomocí argumentů s tankovými pásy.

21.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 33.83 | Přečteno: 1215 | Diskuse

Jan Dvořák

Policie se s vydávačkou tumlovala, ale teď bude na čekačce

Policie si s žádostí o vydání zločinných poslanců Babiše a Faltýnka pospíšila. Už ve sněmovně žádost o vydání je. Nenaplnil se optimistický scénář, že policie bude vyčkávat na nového ministra, a pak že se uvidí, spíš neuvidí.

21.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 25.22 | Přečteno: 999 | Diskuse
Počet článků 282 Celková karma 15.66 Průměrná čtenost 743

yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.