Mercedes podporovatel terorismu?
V tomto seznamu je dle die Ziet, ale i dle nejvážnějšího týdeníku Německa der Spiegel, uvedeno 681 německých firem!
Zveřejnění tohoto seznamu dalo do pohybu celou německou politiku vůči současnému Turecku, přestože pro Německo je Turecko stále největším obchodním partnerem z jedné strany a ze strany druhé je to třetí nejoblíbenější země německých turistů hned po Španělsku a Italii.
Turecký turistický ruch bez této cílové skupiny, stejně jako turecká ekonomika bez Německa, těžko mohou v dnešní podobě existovat.
Táži se proč německá vláda přes veškeré nadávky, urážky, osobní útoky a opakované pokusy o vydírání Německa a německých politiků Tureckem, až do minulého týdne zachovávala nedůstojné mlčení a proč teprve tento článek s touto zprávou zveřejněnou v die Zeit dal vše vůči Turecku do pohybu?
7. až 8. července tohoto roku se konal v Hamburgu summit G 20, kam byl pozván i turecký prezident Erdogan. Před tímto summitem dne 5.7.2017 Erdogan po dlouhých letech mimořádně poskytl rozhovor nějakému novináři. Článek byl zveřejněn 6.7.2017 a oním "šťastným" novinářem nebyl nikdo jiný, než šéfredaktor právě citovaného německého týdeníku Die Zeit pan Giovanni di Lorenzo. Rozhovor vyvolal neuvěřitelnou reakci na Erdogana a to nejen v Německu.
Právě tyto noviny dostaly do rukou tajný seznam Erdoganova Turecka o údajných podporovatelích terorismu, ale přitom dle všeho tento utajený "materiál" dostal od tureckých bezpečnostních složek JEN federální kriminální úřad. Ale o jeho existenci muselo zákonitě vědět německé ministerstvo vnitra a tím pádem německá vláda a přesto mlčeli až do té doby, než "někomu" došla trpělivost a dodal tento seznam právě Die Zeit! Děkujeme tomu, komu došla trpělivost, protože jen díky němu se "přes noc" začala měnit německá politika vůči Turecku a celá vláda i s koaličními stranami najednou začali mluvit o "nové" politice vůči Turecku.
Stranou nezůstal ani německý federální prezident Steinmeier, dokonce sdělil právě die Zeitu, že už kvůli sebeúctě nelze současnou tureckou politiku akceptovat! Co se stalo, že pan Steinmeier začal myslet i na sebeúctu? Nebyl to on, kdo jako ministr zahraničních věcí vykonal svoji poslední zahraniční cestu právě do Turecka a to už v době, kdy všem bylo jasné, že se za pár týdnů stane prezidentem Německa a přesto byl v Turecku přijat jako nežádoucí "žebrák" ze země hladomoru?
Nemůžu se zbavit dojmu, že pokud Erdogan a celá jeho loutková vláda útočili, osočovali, nadávali celé německé vládě, zakázali německým poslancům dokonce návštěvu německých vojáků na německé vojenské základně v Turecku, pokud Erdogan zatýkal německé novináře a amerického faráře s manželkou, všichni, ale úplně všichni mlčeli! Ale jakmile se dostal do oběhu seznam německých podniků označených zločineckým způsobem za podporovatele terorismu, tak se celá německá politika vůči Turecku přes noc změnila a to s podporou napříč od všech polických stran zastoupených v Bundestagu! A toto je smutné až tragické nejen pro reputaci tak významné země a pro demokracii jako je Německo!
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus
Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí
Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...
Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí 3 - Případ turecký Renault
Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .
Yekta Uzunoglu
A Shameful case
On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Architektonickou cenu EU získal univerzitní pavilon, blízko byla i ostravská galerie
Studijní pavilon Technické univerzity v německém Braunschweigu se stal vítězem prestižní...
Lidovci navrhli zvýšit slevy na dani na děti, stát to má přes 8 miliard ročně
Zvýšení slev na dani na děti navrhuje KDU-ČSL a hodlá to prosazovat v jednáních s koaličními...
Prezident má absolutní imunitu. Trump zaměstnal Nejvyšší soud, věří v průtahy
Většina členů amerického Nejvyššího soudu se ve čtvrtek zdála být skeptická k argumentu...
Zatkněte propalestinské levicové fašisty, vyzývá demokratický kongresman
Demokratický kongresman Adam Smith označil propalestinské demonstranty za „levicové fašisty“ a...
- Počet článků 320
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 735x
https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu
https://twitter.com/YektaUzunoglu?
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.