Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Turecké referendum

V Turecku proběhlo referendum, ve kterém voliči rozhodovali o osudu Turecka. Konktrétně o tom, zda bude jejich osud svěřen výlučně do rukou Erdogana, či nikoliv. 51 % voličů rozhodlo pro, čili pro to, co  mnozí nazývají Sultanát.

Erdogan a jeho strana (i když dle ústavy Turecka by prezident měl být stranicky nezávislý) využili ke svému cíli všechny prostředky státu daleko nad rámec zákona, včetně uvěznění stovky kritických novinářů a desítek tisíc kritických osob. Přesto dostal Erdogan v Turecku jen 51 % hlasů podpory pro ústavní změnu. Přestože dnes už v Turecku skoro neexistují skutečně kritická média a opozice byla brutálně potlačena, přesto všechno dokázal Erdogan přesvědčit jen 51 % voličů a hlasy získal navíc ještě díky spojenectví s ultranacionalistickou politickou stranou MHP.  Při posledních volbách Erdoganova strana získala víc než 51 % a MHP kolem 14 %. Laicky to znamená, že přestože Erdogan využil absolutně všechny prostředky státu, často dokonce přímo porušením zákona, dosáhl společně s MHP 51 %, a to navíc jen ve vnitrozemí a ještě mimo kurdskou oblast.

Největším překvapením je nesouhlas měst takzvaných poturčenců, to jest oblastí jako turecký Balkán, Egejské pobřeží či pobřeží Středozemního moře, kde místy hlasovalo NE Erdoganovi víc než 70 % voličů. Přitom se jedná o oblasti, které ekonomicky živí zbytek Turecka.

Tímto referendem dojde k rozpolcení turecké části Turecka na dvě fronty. Frontu pro-erdoganovskou a frontu proti němu. To znamená, že se jedná o velmi vážné rozdělení Turecka a Turecko je už dnes na evropské poměry maximálně polarizované. Tyto dvě fronty se emocionálně a bytostně nenávidí. Díky ANO pro Erdogana dojde dřív nebo později k otevřenému střetu přímořských oblastí s vnitrozemím Turecka.

Je to velmi vážná situace, protože přímořské oblasti jsou jediným motorem ekonomiky Turecka!

Co čeká Turecko v budoucnosti?

Erdogan se svou politikou v posledních letech dohnal Turecko až na pokraj ekonomického kolapsu. Právě dobrý ekonomický stav dosud držel Erdogana a jeho stranu u moci, ale teď je tomu konec. Totiž, Erdogan k tom, aby v referendu zvítězil, vyčerpal všechny finanční zásoby státu včetně rezerv Národní banky.

Před několika měsíci snížil DPH, jelikož potřeboval získat voliče na svoji stranu. Tím ale Erdogan v důsledcích ochuzoval státní pokladnu! Současně snížil úrokovou sazbu, opět aby zabodoval u voličů, ale o to rychleji chudly státní banky, včetně Národní banky.

Donutil Národní banku, aby udržela devalvaci turecké liry vůči americkému dolaru (USD) a tím Národní banka přišla o víc než sto miliard USD, protože při snaze udržet devalvaci v mezích Národní banka musela ze svých rezerv uvolnit USD na trh.

Erdogan věděl, že s tímto přístupem nemůže turecký stát dlouho vydržet, ale potřeboval vydržet alespoň do referenda. Referendem se stal sice novodobým sultánem, ale sultánem s prázdnou kasou.

Vedle ekonomické katastrofy, která už klepe na dveře, nemá Turecko vyřešen konflikt s Kurdy. K jeho vyřešení rozhodně nedojede, ani kdyby Erdogan chtěl, jelikož jeho koaličním partnerem je právě ultranacionalistická strana MHP. Tím je dáno vše – problémy Turecka politické i ekonomické budou eskalovat.

Vše ukazuje na to, že ANO pro Erdogana, znamená ve skutečnosti ANO pro začátek konce Turecka.

 

 

 

Autor: Yekta Uzunoglu | úterý 18.4.2017 9:22 | karma článku: 18,18 | přečteno: 536x
  • Další články autora

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus

Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.

12.3.2018 v 15:39 | Karma: 6,63 | Přečteno: 187x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí

Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.

12.3.2018 v 8:33 | Karma: 0 | Přečteno: 103x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...

Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.

11.3.2018 v 18:35 | Karma: 5,79 | Přečteno: 132x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí 3 - Případ turecký Renault

Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .

11.3.2018 v 14:27 | Karma: 5,37 | Přečteno: 94x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

A Shameful case

On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,

3.3.2018 v 17:05 | Karma: 0 | Přečteno: 39x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Kdo spustil kauzu Sálih Muslim?

V neděli, to jest 25. 2. 2018, jako z čistého nebe zasáhla desítky (ne-li stovky) milionů lidí zpráva o zadržení Sáliha Muslima, spoluzakladatele a do loňského roku spolupředsedy kurdské politické strany v Sýrii,

2.3.2018 v 10:48 | Karma: 0 | Přečteno: 46x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Verfassungswidriger Prozess!

Das Verfassungsgericht der Tschechischen Republik hat meine Verhaftung mit Urteil vom 13. Februar 2018 (Aktenzeichen III CC 1920/17) für verfassungswidrig erklärt.

24.2.2018 v 13:25 | Karma: 0 | Přečteno: 44x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Anti-constitutional process !

The Constitutional Court of the Czech Republic declared my arresting as anti-constitutional – through its finding of February 13, 2018 and III CC 1920/17.

21.2.2018 v 18:16 | Karma: 0 | Přečteno: 31x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Protiústavní proces...

Ústavní soud svým nálezem ze dne 13.02.2018 a III. ÚS 1920/17 prohlásil, že moje loňské zatčení bylo protiústavní.

21.2.2018 v 12:41 | Karma: 6,78 | Přečteno: 116x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Cihutî li Kurdistane :Welate ku Keştîya Nuh xwe sipartîye

Herema Kurdistane ya îroyîn ji mej da buye ware olen mezin wek Cihutî, Mesîhîtî u Îslamyete u di nav gelen Kurdistane de ew ol belav buye.

19.2.2018 v 17:22 | Karma: 0 | Přečteno: 13x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – II. Část

S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.

18.2.2018 v 10:37 | Karma: 0 | Přečteno: 50x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Pogroms to the Jews at the time of “Secular and Democratic” Turkey – Part III

The Jews were expelled from the Cities of Dardanelles and Silivri, on June 25, 1934. On June 28 the expulsion continued. They were being expelled from cities in the European part of Turkey,

17.2.2018 v 10:26 | Karma: 0 | Přečteno: 49x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – III.část

S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.

16.2.2018 v 19:37 | Karma: 0 | Přečteno: 27x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rakev ; Salavator

Před nedávnem jsem napsal o největší civilní námořní katastrofě II. světové války a o bestialitě “moderního demokratického Turecka”, kterou bylo odsouzeno ke smrti téměř 4000 Židů.

6.2.2018 v 12:21 | Karma: 0 | Přečteno: 43x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Nemrud’un Kizi Zilhan

Nazim Hikmet’in bir şiirinde dedigi gibi ; ”Odayi saran odun kokusu, dişarida çiseleyen bir yagmur, sicak bir çay ve aklimda çocuklugumdan kalma bir masaldi annem.”

23.1.2018 v 19:43 | Karma: 8,93 | Přečteno: 300x | Diskuse| Ostatní

Yekta Uzunoglu

‘Xaxem’a yekemîn a Jin kî bu ?

Asenat Barzanî bi jîyan u xebata xwe ku ji mîrovatîye re hişt, nîşan dike ku role berz ya jinen Kurd wek ulumdar çend sedsal bere jî hebu ye.Asenat Barzanî di demekî wusade jiyaye ku Rojhilata navîn de JIN - dervaye

21.1.2018 v 15:19 | Karma: 12,04 | Přečteno: 568x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Who was the first female „rabbi“?

Asenath Barzani has been showing the role of Kurdish women in society for centuries.Her story as a woman philosopher and theologian will be remembered by Kurdish and Jewish women

18.1.2018 v 7:03 | Karma: 12,03 | Přečteno: 289x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Aus dem Respekt vor sich selbst

"Wir dürfen uns nicht länger von den türkischen Staatsmännern beleidigen lassen", haben wir zu Beginn dieses Jahres, vielleicht im Frühjahr, den verzweifelten Ruf von dem Bundespräsidenten Frank-Walter Steinmeier gehört.

16.1.2018 v 14:44 | Karma: 10,51 | Přečteno: 295x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Because of respect of ourselves

Because of respect of ourselves we must not let the Turkish statesmen to offend us any longer, the German President Frank-Walter Steinmeier screamed desperately at the beginning of this year, some time in the spring.

15.1.2018 v 14:41 | Karma: 11,88 | Přečteno: 436x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Pogroms to the Jews for the "Secular Democratic" of Turkey - Part I

With the events of the last five years, the world has woken up like this and asks how Turkey's secularity is.

11.1.2018 v 14:22 | Karma: 14,65 | Přečteno: 302x | Diskuse| Politika
  • Počet článků 320
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 735x
yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.

Seznam rubrik