Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Erdogan je nebezpečný

3. 04. 2017 11:32:09
Jeden z Erdoganových ministrů řekl: "Holandsko má sice 48.000 vojáků, ale my tam máme svých 400.000..... ! Co dodat? Jak se má ještě Erdogan a jeho ministři vyjádřit, aby Evropa pochopila, co říkají?

Turecko je na Evropě ekonomicky závislé, a je otázka, zda prezident Erdogan hodnotí ekonomické následky jeho sporů s Evropou i z tohoto pohledu. Je jisté, že my se z Evropy na konflikt díváme z našeho evropského pohledu a Erdogan ze svého pohledu, kdy si "oprávněně" myslí, že islám v jeho osobě má konečně šanci zvítězit nad Káfiry a že vejde do dějin jako zachránce turko-islamismu. Možná je pravda, že je Erdogan z našeho pohledu – zatím - ekonomicky závislý na Evropě, ale Evropa je též závislá na Turecku a Erdogan moc dobře ví, jak v Evropě často zájmy podniků převyšují nad národními a evropskými zájmy. Co si Evropa počne, když Erdogan všechny evropské podniky v Turecku prostě zestátní? Vyhlásí Evropa Turecku válku? To asi ne, že? Přitom zestátnění by v Turecku nebylo nic mimořádného. Zestátnění se i v zemích Středního východu dělo od 60 tých let dost často. Kdyby si Erdogan nemyslel a nevěřil tomu, že své spory vyhraje, přece by nepostupoval tak, jak dnes postupuje! Copak Hitler nevěřil, že vyhraje? Nebo Mussolini? Ten seznam výhradně v sebe věřících osob jen v 20. století a jen na evropském kontinentě, je nechutně dlouhý. Nebezpečí, které představoval Hitler, tenkrát Evropa také nebrala dost vážně, evropští politici si mysleli, že se to přece nemůže stát, bránili se realitě, nechtěli vidět ambice Hitlera na ovládnutí Evropy a světa, Hitler se přitom chtěl stát nejmocnějším světovým vůdcem! Erdogan je vůdce, chce být vůdcem ideologie, které věří! Je to náš problém, že nemůžeme pochopit, že by někdo věřil v - pro nás - tak absurdní a dokonce šílenou ideologii. To je ale skutečně jen náš, NÁŠ PROBLÉM! On a jeho "bratři", jako je Saúdská Arábie, Katar a další islámské státy, mají v rukách proti Evropě několik život ohrožujících zbraní. Jedna z nich jsou uprchlici a to nejen ze Sýrie, ale i z Afriky. Teď jsem pobýval jeden a půl měsíce v severní Africe a tam čekají na cestu do Evropy miliony a miliony mladých, zdatných, islamistickou ideologií nakažených, bojeschopných, odhodlaných mladých mužů. Mnoho z nich vidí v Erdoganovi svého vůdce, který dokáže porazit Evropu. Stačí, aby jim "někdo" jen dodal nafukovací čluny a motory do nich a už je Evropa destabilizována. Před cca 10 dny nějaká turecká dle všeho dodavatelská loď přivážející nafukovací čluny pro uprchlíky byla přepadena u břehů Lýbie, o tom se v médích ani nemluvilo. Zdá se, že ten „někdo“ z Evropy loď přistihl při činu a potopil ji... učinil též vše, aby se o tom moc nemluvilo.

Turecko-kurdský konflikt situaci v Turecku ostře vyhrocuje, jedná se o letitý konflikt, jehož řešení bude značně obtížné. Podstatou turecko-kurdského konfliktu je to, že po mnohonárodním osmanském impériu, Osmanské říši, byl založen na části území této Osmanské říše, nacionální stát Turecko. Turecko nechtělo a ani nyní nechce na území „svého“ státu akceptovat existenci či koexistenci jiných etnik. Kurdové, Arméni, Řekové, Asyřané byli v na tomto území tisíce let před příchodem Turků z Asie do Malé Asie ve 12. století. Dodneška Kurdové žijící v Turecku - cca 20 milionů- nemá právo na výuku ve své mateřštině. Kurdština není do dnešního dne v Turecku úředním jazykem. Kurdové nemají právo na univerzitách či jiných akademických institucích bádat o svých dějinách, literatuře atd. Jsou prostě občany druhé a třetí kategorie. Proto Kurdové vedou od roku 1925 válku za svá základní lidská práva. Erdogan všemi prostředky potlačuje základní lidská práva defacto dvaceti milionů svých občanů, jako jsou Kurdové a přitom osobně klidně opakovaně obviňuje i Angelu Merkelovou z nacismu! Toto je jeho chápání práva a spravedlnosti.

Musíme přitom vzít v úvahu i osobnostní charakteristiky Recepa Tayyipa Erdogana. Erdogan je v celku nevzdělaný člověk. Nemá snad ani vysokoškolské vzdělání a je zastáncem turko-islamistické ideologie, kde vidí svoji historickou šanci konečně porazit Evropu. Chce se stát Sultánem sunitských mohamedánů, v současné době je předsedou Organizace islámské spolupráce a disponuje druhou největší armádou v NATO. Z psychiatrického hlediska bychom možná mohli říci, že se jedná o osobu se smíšenou poruchou osobnosti a tato osoba je o to nebezpečnější, že k té případné poruše osobnosti je potřeba navíc přičíst fakt, že pochází ze společnosti nesoucí jinou etiku, než jaká etika je vlastní lidem ve společnostech, které prošly feudalismem. Pro jeho společnost byl, je a bude prioritní především CÍL a nikoliv prostředek. O to nebezpečnější je Erdogan, že je v zajetí své anti-etiky. Co musí ještě Erdogan učinit, aby si konečně Evropa začala uvědomovat, s jakou nebezpečnou osobou má co do činění? Ještě minulý týden opět veřejně vyhrožoval Evropě, že se brzy žádný Evropan nebude moci volně pohybovat v ulicích, že? Co ještě musí říct či dělat, aby EU se probudila?

Erdogan se snaží udržet dobrý vztah s Ruským prezidentem Putinem, je ovšem otázka, co dobrého dnešní vztah Rusko – Turecko může přinést. Současný a budoucí "vztah" Turecka s Ruskem rozhodně nebude spojenectví. Je a bude to vztah "kdo z koho"!

V Turecko-Rusko vtazích jsou fáze do doby Říjnové revoluce, od Říjnové revoluce do rozpadu Sovětského svazu, od rozpadu Sovětského svazu k sestřelení ruského letadla a od sestřelení tohoto letadla do dneška a do brzké budoucnosti.

Sestřelením letadla se Rusko a především Putin probudil a vysvobodil se ze svých "chlapských sympatií" k Erdoganovi. Nyní hraje Rusko s Tureckem mistrovskou diplomatickou hru, kde vede na všech frontách, aniž by Putin učinil jakýkoliv ústupek vůči Turecku. Rusko rozhodně již nikdy nebude s Tureckem tak neopatrné, jako bylo od roku 1990 do sestřelení letadla. Již nikdy nepřipustí, aby Turecko mohlo zneužít různé menšiny, jako jsou Čečenci či Tataři na Krymu, nebo turko-islamistické země jako je Turkmenistán, Ázerbájdžán atd. ve svém zajmu. Tomu je konec.

Erdogan má trvale vysokou podporu Turků. Pokud Erdogan vystupoval jako islamista, tak měl dlouhodobě kolem 50 % podpory svých občanů. Od té doby, co vytáhl ještě nacionalistickou tureckou kartu, jeho popularita rapidně stoupla. Bohužel v Turecku není ani jedna jediná demokratická či po demokracii volající politická strana. Jediná demokratická strana je kurdská, jejíž představitele a poslance nechal Erdogan uvěznit.

V tureckém Parlamentě jsou čtyři politické strany a sice Erdoganova s 52 %, pak Ultranacionalistická strana Turecka strana s 14 %, ta od doby, co se Erdogan obrátil k islamismu a vytáhl nacionalistickou tureckou kartu, bezpodmínečně podporuje Erdogana. Pak je v Parlamentě Kemalistická strana (po Mustafu Kemalovi Atatürkovi), to jest nacionalistická), která Erdogana podporovala při jeho útocích na adresu Evropy v posledních měsících a asi bude nedále podporovat pokud Erdogan zaútočí na Evropu. Pak je tam ta výše zmíněná kurdská strana, jejíž představitelé a valná část poslanců se nachází v současné době ve vězení. Erdogan tedy od té doby, co útočí jako ultranacionalista a ultraislamista, má podporu i všech ostatních tureckých stran zastoupených v Parlamentě. A jeho popularita mezi Turky v Evropě? Jeho strana získala během posledních voleb jen v SRN víc než 65 % hlasů tam žijících Turků a tam žádný strach není a nemusí se ničeho bát, že?

Jaká může být budoucnost Turecka v nejbližších letech?

Jaké bude další směřování Turecka, vypadá na první pohled nečitelně, ale z dlouhodobého vývoje je směřování Turecka zřetelné. První a dost vážný signál o budoucnosti Turecka přišel cca 30. ledna 2009 z jednání Světového ekonomického fóra ze švýcarského Davosu, kdy Erdogan jako řečník na pódiu neobvykle brutálně zaútočil na dalšího řečníka, a sice na izraelského prezidenta Šimona Perese. Následně v květnu 2010 přisel ještě vážnější signál, když vládou podporovaná nadace poslala loď jménem Mavi Marmara do Gazy, aby údajně prolomila izraelskou blokádu Gazy! Tehdy už musel Izrael vojensky zakročit. Tyto dva signály, aspoň pro mě, byly dostatečné. Ukázaly, že se Turecko vydává na cestu druhého Iránu v regionu. Nebožtík Šimon Peres sice krátce před svou smrtí řekl, že nedovolí, aby v regionu vznikl druhý Irán destabilizující region, ale asi nebyl dost dobře slyšen. Já si myslím, že Turecko je a už zůstane daleko největším nebezpečím nejen pro region Středního východu, ale i pro Evropu, jelikož Turecko disponuje daleko většími a nebezpečnějšími zbraněmi, než Irán. Připomenu jen poslední události z Holandska, kdy jeden z Erdoganových ministrů řekl: "Holandsko má sice 48.000 vojáků, ale my tam máme svých 400.000..... ! Co dodat? Jak se má ještě Erdogan a jeho ministři vyjádřit, aby Evropa pochopila, co říkají?

Autor: Yekta Uzunoglu | pondělí 3.4.2017 11:32 | karma článku: 29.62 | přečteno: 1624x

Další články blogera

Yekta Uzunoglu

Klepetá

Drahý kurdský maliar Nuh Ateş opísal svojim perom klepetá, ktoré český sudca Jiří Wažik považoval za vhodné pre moje ruky ....

14.11.2017 v 7:59 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 152 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Ad blog pana Stejskala aneb K odchodu Barzáního

Kolega bloger pan Lubomír Stejskal dne 2.11.2017 reagoval na můj příspěvek k odchodu Barzaniho z funkce prezidenta iráckého Kurdistánu.

13.11.2017 v 7:10 | Karma článku: 10.61 | Přečteno: 164 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Klepeta

Drahý kurdský malíř Nuh Ateş popsal se svým perem klepeta, která český soudce Jiří Wažik považoval vhodné pro moje ruce....

11.11.2017 v 7:35 | Karma článku: 13.04 | Přečteno: 227 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Yankee go home !

V 60. a 70. rokoch to bol najhlasnejší slogan vo svete, od Vietnamu až po latinskú Ameriku ho mládež z celého sveta kričala a poriadne hlasno.

10.11.2017 v 13:55 | Karma článku: 9.03 | Přečteno: 171 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Lubomír Stejskal

Premiér cestovatel

Stabilita Libanonu je důležitá pro celkovou stabilitu regionu. Ta je obecně křehká – stačí málo a oheň je „na střeše“.

22.11.2017 v 0:20 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 31 | Diskuse

Jan Ziegler

Provládní ruský web lže, vraždy Čechů vydává za osvobození

Jestliže by nějaké německé noviny napsaly, že 15. března 1939 nás Němci osvobodili a zachránili před bolševismem, tak by z toho byl právem skandál. Rusové se ovšem dopustili srovnatelné urážky českého národa.

21.11.2017 v 20:58 | Karma článku: 22.65 | Přečteno: 386 | Diskuse

Dalibor Bartoš

Nutit někoho k vlastenectví

Tak tuto frázi použil dnes jistý Libor Dvořák, samozvaný expert na Rusko. Řekl - citace nebude přesná ale je možné si ji poslechnout na ČT24 - že, v Rusku se množí požadavky na zákony, které budou nutit lidi k vlastenectví, a že

21.11.2017 v 20:11 | Karma článku: 18.97 | Přečteno: 391 | Diskuse

David Vlk

Rusové jsou prostě pořád Rusáci

Imperialistický stát růžolících drbanů, který si vždy z Evropy utrhl co chtěl, požvýkal to, rozkradl, rozebral na součástky, vycucal nerostné suroviny a technologie a vládl tam za pomocí argumentů s tankovými pásy.

21.11.2017 v 19:01 | Karma článku: 33.77 | Přečteno: 1213 | Diskuse

Jan Dvořák

Policie se s vydávačkou tumlovala, ale teď bude na čekačce

Policie si s žádostí o vydání zločinných poslanců Babiše a Faltýnka pospíšila. Už ve sněmovně žádost o vydání je. Nenaplnil se optimistický scénář, že policie bude vyčkávat na nového ministra, a pak že se uvidí, spíš neuvidí.

21.11.2017 v 16:10 | Karma článku: 25.22 | Přečteno: 999 | Diskuse
Počet článků 282 Celková karma 15.66 Průměrná čtenost 743

yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.