Turecko a lidská práva
Turecko a lidská práva
dva pojmy tak sobě vzdálené - asi jako naše planeta a kometa z jiné sluneční soustavy.
Od založení Turecké republiky v roce 1923 do dnešní doby Turecko, které nese název republika a které leží mezi Evropou a Asií ale kterému jsou adjektiva "lidská" ale také "práva" cizí. Za 92 let nedokázalo Turecko tyto základní pojmy v civilizované společnosti zavést a vnímat jako základní kámen lidského soužití.
Od založení Turecké republiky se v ní etablovalo státní násilí, státní diskriminace občanů převážně těch slabších, jako jsou Kurdové, Arménci, Řekové, Asyřané či ženy a děti a stali se terčem těch nejbrutálnějších represí.
Masakr, represe, potlačování základních lidských práv bylo a je součástí "státnosti" Turecka.
My víme a vnímáme jen masové represe či masakry, ale již nevíme o osudech milionů a milionů jedinců, kteří trpěli za posledních 92 let pod kuratelou této "republiky".
Masové masakry se dostaly do dějin hned po založení "moderního" Turecka a pokračují dodnes, jako například:
- masakr Kurdů v roce 1925 v hlavním městě Kurdů v městě Amed
- masakr obyvatelů celého jednoho kurdského regionu (Dersim 1938)
- masová represe - násilné vyhnání Židů v Turecku (1934)
- masová represe -násilné vyhnání Řeků v Turecku (1955)
- nebo po vojenském puči masakr uvězněných Kurdů ve vězení v městě Amed ( 1980 ) !
- Nebo zákaz mateřského jazyka pro 20 milionů Kurdů žijících v Turecku. Zákaz trval víc než 85 let od založení této ze všech lidských norem vybočujících "republiky"!
Dlouho nikdo nesměl o těchto zločinech páchaných státem vůči svým občanům ani psát a ani na toto téma provádět průzkumy.
"Díky demokratizaci" tohoto člena NATO a kandidáta na člena EU alespoň existují nějaké organizace, jejichž vedení se samo dost často stává terčem represe, díky nim víme alespoň orientačně o zločinech tohoto státu páchaných na svých vlastních občanech či spoluobčanech.
Jedna z těch organizací je IHD (Insan Haklari dernekleri), nejprestižnější lidskoprávní organizace Turecka - Spolek Lidských práv - zveřejnila svoji roční zprávu, která je odstrašující.
Dle výroční zprávy IHD:
V období mezi 1. 1. 2015 - 5.12. 2015 se zdůvodněním za neuposlechnutí příkazu "stůj" nebo při libovolně náhodné střelbě policistu v ulicích bylo zabito 173 občanů a 226 bylo zraněno (drtivá většina obětí a těchto útoků jsou Kurdové)
- po sebevražedných atentátech (spáchaných především proti Kurdům) bylo zabito 138 lidí a 929 osob bylo zraněno (převážně mrtví byli Kurdové)
- 4 osoby byly zabity v cele předběžného zadržení (převážně Kurdové)
- 19 osob bylo zabito neznámými pachateli (drtivá většina obětí jsou Kurdové)
- ve vězení bylo zabito 28 osob (převážně Kurdové)
- 34 osob bylo podezřelým způsobem zavražděno během základní vojenské služby
- z důvodu výbuchu v ulicích minimálně 5 lidí zemřelo a 22 lidí bylo těžce zraněno
- ve válce proti Kurdům bylo zabito dohromady 171 vojáků a policistů, 195 Kurdských bojovníků padlo, 157 civilních osob bylo zastřeleno, celkem 523 osob bylo zabito (drtivá většina jsou Kurdové)
- muži zabili 282 žen
- z důvodu rasistických útoků byli zabiti 4 lidé (Kurdové)
- z důvodu tzv. pracovních úrazů bylo usmrceno 1593 lidí
- bylo zabito tzv. 16 uprchlíků a 160 osob bylo z různých důvodů zraněno
- 560 osob bylo týráno ze strany policie či vojáků
- 1433 osob bylo týráno v cele předběžného opatření
- 17 starostů bylo zatčeno, 15ti starostům byly odebrány jejich řádně zvolené funkce (Kurdové převážně starostky)
- 6744 členů Kurdské strany HDP bylo zadrženo a 1285 osob bylo zatčeno
- 417 krát byl veden útok na budovy Kurdské politické strany HDP
- jen v době od 6. do 8. září 2015 bylo systematicky vedeno víc jak 100 útoků na budovy Kurdské politické strany
Je nutné se ptát, zda tato "republika" může patřit do společenství zemí, které se považují za civilizované.
Je nutné se ptát, zda tato "republika" může být členem NATO, EU?
Je nutné se ptát, jak dlouho ještě "civilizované" země budou tolerovat porušování těch nejzákladnějších lidských práv ze strany státu, který jim leží přímo pod nosem!
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus
Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí
Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...
Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí 3 - Případ turecký Renault
Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .
Yekta Uzunoglu
A Shameful case
On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nenávist vůči Ukrajincům, segregace Romů. Amnesty International kritizuje Česko
Ukrajinští uprchlíci se loni v Česku potýkali s nenávistnými projevy a diskriminací, pokračovala...
Místo do šrotu do opravny. Směrnice EU prodlouží záruku a zakážou „kazítka“
Premium Do budoucna by měla být oprava rozbitých a porouchaných domácích spotřebičů jednodušší. A stejně...
Ignorovat, nebo demaskovat? Německá média řeší, jak informovat o AfD
Premium Je to teď horké téma. Německá mainstreamová média stojí před volbou, nakolik a jakým způsobem...
Šibal z Prahy podmázl průvodčího, s Lorenovou v negližé předběhl konkurenci
Seriál Byla teprve na začátku kariéry, ale fotografové na ni už stáli fronty. Snímek mladičké Sophie...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 320
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 735x
https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu
https://twitter.com/YektaUzunoglu?
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.