Pátek 28. ledna 2022, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 28. ledna 2022 Otýlie

Turecko a lidská práva

11. 12. 2015 10:15:55
Je nutné se ptát, jak dlouho ještě "civilizované" země budou tolerovat porušování těch nejzákladnějších lidských práv ze strany státu, který jim leží přímo pod nosem

Turecko a lidská práva

dva pojmy tak sobě vzdálené - asi jako naše planeta a kometa z jiné sluneční soustavy.

Od založení Turecké republiky v roce 1923 do dnešní doby Turecko, které nese název republika a které leží mezi Evropou a Asií ale kterému jsou adjektiva "lidská" ale také "práva" cizí. Za 92 let nedokázalo Turecko tyto základní pojmy v civilizované společnosti zavést a vnímat jako základní kámen lidského soužití.

Od založení Turecké republiky se v ní etablovalo státní násilí, státní diskriminace občanů převážně těch slabších, jako jsou Kurdové, Arménci, Řekové, Asyřané či ženy a děti a stali se terčem těch nejbrutálnějších represí.

Masakr, represe, potlačování základních lidských práv bylo a je součástí "státnosti" Turecka.

My víme a vnímáme jen masové represe či masakry, ale již nevíme o osudech milionů a milionů jedinců, kteří trpěli za posledních 92 let pod kuratelou této "republiky".

Masové masakry se dostaly do dějin hned po založení "moderního" Turecka a pokračují dodnes, jako například:

- masakr Kurdů v roce 1925 v hlavním městě Kurdů v městě Amed

- masakr obyvatelů celého jednoho kurdského regionu (Dersim 1938)

- masová represe - násilné vyhnání Židů v Turecku (1934)

- masová represe -násilné vyhnání Řeků v Turecku (1955)

- nebo po vojenském puči masakr uvězněných Kurdů ve vězení v městě Amed ( 1980 ) !

- Nebo zákaz mateřského jazyka pro 20 milionů Kurdů žijících v Turecku. Zákaz trval víc než 85 let od založení této ze všech lidských norem vybočujících "republiky"!

Dlouho nikdo nesměl o těchto zločinech páchaných státem vůči svým občanům ani psát a ani na toto téma provádět průzkumy.

"Díky demokratizaci" tohoto člena NATO a kandidáta na člena EU alespoň existují nějaké organizace, jejichž vedení se samo dost často stává terčem represe, díky nim víme alespoň orientačně o zločinech tohoto státu páchaných na svých vlastních občanech či spoluobčanech.

Jedna z těch organizací je IHD (İnsan Hakları dernekleri), nejprestižnější lidskoprávní organizace Turecka - Spolek Lidských práv - zveřejnila svoji roční zprávu, která je odstrašující.

Dle výroční zprávy IHD:

V období mezi 1. 1. 2015 - 5.12. 2015 se zdůvodněním za neuposlechnutí příkazu "stůj" nebo při libovolně náhodné střelbě policistu v ulicích bylo zabito 173 občanů a 226 bylo zraněno (drtivá většina obětí a těchto útoků jsou Kurdové)

- po sebevražedných atentátech (spáchaných především proti Kurdům) bylo zabito 138 lidí a 929 osob bylo zraněno (převážně mrtví byli Kurdové)

- 4 osoby byly zabity v cele předběžného zadržení (převážně Kurdové)

- 19 osob bylo zabito neznámými pachateli (drtivá většina obětí jsou Kurdové)

- ve vězení bylo zabito 28 osob (převážně Kurdové)

- 34 osob bylo podezřelým způsobem zavražděno během základní vojenské služby

- z důvodu výbuchu v ulicích minimálně 5 lidí zemřelo a 22 lidí bylo těžce zraněno

- ve válce proti Kurdům bylo zabito dohromady 171 vojáků a policistů, 195 Kurdských bojovníků padlo, 157 civilních osob bylo zastřeleno, celkem 523 osob bylo zabito (drtivá většina jsou Kurdové)

- muži zabili 282 žen

- z důvodu rasistických útoků byli zabiti 4 lidé (Kurdové)

- z důvodu tzv. pracovních úrazů bylo usmrceno 1593 lidí

- bylo zabito tzv. 16 uprchlíků a 160 osob bylo z různých důvodů zraněno

- 560 osob bylo týráno ze strany policie či vojáků

- 1433 osob bylo týráno v cele předběžného opatření

- 17 starostů bylo zatčeno, 15ti starostům byly odebrány jejich řádně zvolené funkce (Kurdové převážně starostky)

- 6744 členů Kurdské strany HDP bylo zadrženo a 1285 osob bylo zatčeno

- 417 krát byl veden útok na budovy Kurdské politické strany HDP

- jen v době od 6. do 8. září 2015 bylo systematicky vedeno víc jak 100 útoků na budovy Kurdské politické strany

Je nutné se ptát, zda tato "republika" může patřit do společenství zemí, které se považují za civilizované.

Je nutné se ptát, zda tato "republika" může být členem NATO, EU?

Je nutné se ptát, jak dlouho ještě "civilizované" země budou tolerovat porušování těch nejzákladnějších lidských práv ze strany státu, který jim leží přímo pod nosem!

Autor: Yekta Uzunoglu | pátek 11.12.2015 10:15 | karma článku: 28.41 | přečteno: 787x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Eva Sádecká

Domek a slunečnice

U jednoho opuštěného domku vyrostly, jen tak samy od sebe, kouzelné slunečnice. Každý den si měly o čem povídat.

27.1.2022 v 16:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Jiří Turner

O chrtí vychrtlosti a chrtění

Nevím, jestli vás někdy napadlo, jestli jsou chrti nazýváni podle své vychrtlosti, nebo vychrtlost podle chrtů? Jeden by řekl, že jaksi logičtěji působí první varianta, protože vychrtlost byla na světě asi dříve než chrti.

27.1.2022 v 15:44 | Karma článku: 4.59 | Přečteno: 99 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Kdo je největším energetickým šmejdem?

Jsou to ti podomní obchodníci, kteří nutí dědečkům a babičkám nové smlouvy na dodávky energie? Jistěže jsou, možná ale spíš byli.

27.1.2022 v 12:34 | Karma článku: 26.89 | Přečteno: 498 | Diskuse

Martin Faltýn

Po 45 letech jsem se dočkal knihy, ale byl to boj

Někdy se člověku až nechce věřit, kolik úsilí musí vynaložit, aby něčeho dosáhl, aby něco získal, ať už po tom touží v mládí nebo stáří. O to víc člověka potěší, když to vyjde.

27.1.2022 v 12:27 | Karma článku: 10.36 | Přečteno: 235 | Diskuse

Stanislav Lelek

Takhle my si žijeme

Na policii si dlouho nepobyli, protože se s každým znali. Odešli s výstrahou, že napříště už by mohli sedět.

27.1.2022 v 11:39 | Karma článku: 17.36 | Přečteno: 438 | Diskuse
Počet článků 320 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 726

yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.

Najdete na iDNES.cz