Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Hlavní překážkou národního kurdského státu jsou odjakživa zájmy velmocí na Středním Východě. Vždy jim šlo o kurdskou ropu a dnes jde USA ještě k tomu o udržení Turecka v NATO a vypuzení Putina ze Sýrie. A tyto zájmy přebíjí v politickém mariáši všechny řečičky o sebeurčení národů, lidských právech, multikulturalismu a podobných sedativech.

ŘÍKEJME SI PRAVDU!

0 0
možnosti
Foto

Budu se opakovat, ale v hranicích pokud možno kompaktního osídlení mají nejenom turečtí Kurdové právo na vlastní stát, pokud si to odhlasují minimálně dvoutřetinovou většinou ve dvou referendech, výstupním, na jehož základě bude zvolena politická reprezentace, a potvrzovacím, které výsledky vyjednávání té politické reprezentace s příslušnými vládami odsouhlasí.

Pokud hostitelské státy odmítají tento postup, pak Kurdové mají právo na ozbrojený odpor. Měli by pak ale o svých požadavcích informovat OSN s žádostí o podporu.

Poznámka. Výhodou osídlení ve třech státech je, že stačí vyhrát pouze v jednom, aby se i v dalších dvou mohlo úspěšně separatistické snahy úspěšně prosadit. Domino.

4 0
možnosti
Foto

Když jsem narazil na zeď „Švejkovsko - kapitalistické subkultury", byl můj zájem o další čtení sražen na kolena.

1 4
možnosti

Ano. Zvláště když autor ještě přispívá do kremelské propagační žumpy Nová republikaRv!!

0 0
možnosti
Foto

Nic není černobílé. Je pravda, že i Arméni i Kurdové poznali tureckou nesnášenlivost a barbarství a jsou v jistém smyslu na jedné lodi otřesného poznání. Na druhou stranu, v Jerevanu v Muzeu genocidy průvodci vypráví, že když Turci vedli obyvatele arménských měst a vesnic do transportů, tak v oblastech osídlených Kurdy právě tito netrpělivě čekali, až budou města prázdná, aby se zmocnili arménských majetků, podobně jako Češi a Slováci po druhé válce německých majetků v Sudetech. Nedělal bych z Kurdů obětní beránky, spíše to vidím tak, že jako v každém národě se mezi nimi našli slušní lidé, kteří pronásledovaným pomáhali, stejně jako šmejdi, kteří se na genocidě obohatili.

2 0
možnosti
Foto

Vazeny Tomas Jadlovsky, tak jak rikate nic neni cernobile !

1 0
možnosti
  • Počet článků 320
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 735x
yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.

Seznam rubrik