Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Les jeux sont faite

 Erdogan si neuvědomuje , že „les jaux sont faite“ - hra je dohrána.           Nyní začíná Putinova hra – nechme se překvapit s  jeho  tahy...

Když Thomas McInerney, americký generál v záloze, v pořadu „Real Story“ televizní stanice Fox News říkal, že se „Turci dopustili ošklivé chyby, bylo to velice špatné rozhodnutí“ a sestřelení ruského letounu označil za „extrémně agresivní manévr“, chtěl říci něco daleko závažnějšího: „Ten letoun nedělal žádný manévr, který by vedl k pozemnímu útoku. Ano, pohyboval se a hraně toho, co si lze dovolit, ale to neopravňuje jeho sestřelení.“ Dodal, že když byl velitelem u NORAD, nikdy by nedovolil, aby se v podobné situaci střílelo, a že se do podobných situací dostával vcelku běžně. Dle něj „šlo o plánovanou a účelovou provokaci prezidenta Erdogana“. Ten má, jak tvrdí generál McInerney, tajnou agendu – desekularizovat turecký stát a konfrontovat NATO s Ruskem, zatímco bombarduje Kurdy. Proto by měl být západ ohledně současného Turecka velmi opatrný.První, spontánní reakcí prezidenta Putina bylo: „Turecko nám vrazilo nůž do zad!“ První reakce ministra zahraničí Lavrova pak byla: „Šlo o předem důkladně připravenou akci!“ Ve světle těchto prvních reakcí rekapitulujme události posledních 14 dnů:V turecké Antalyi se mezi 15. a 16. listopadem konal summit G20. Během něj se hostitel Erdogan sešel s prezidentem Putinem. Erdogan se během setkání choval, jak bylo na první pohled zřejmé, velmi srdečně! Pravděpodobně už v té době ale o svých záměrech informoval prezidenta Obamu, a dle jistých kruhů údajně dostal odpověď ve smyslu: „Dělejte, jak myslíte… Je to koneckonců Vaše rozhodnutí...“ Erdogan tak nejspíše získal dojem, že informováním největšího aliančního partnera v NATO splnil svou povinnost a patrně věřil, že pro realizaci svých záměrů dostal souhlas.A tak mohla začít příprava realizace: „Z ničeho nic“ vydal předseda vlády Davutoglu generálnímu štábu pokyn k útoku na jakékoli letadlo, které by narušilo turecký vzdušný prostor. Reálně to samozřejmě mohlo udělat jen ruské letadlo. O jejich pohybu turecká strana znala všechny podrobnosti a informace dostávala přímo z ruské strany. Ta pro komunikaci v těchto věcech dokonce zřídila „horkou linku“, aby k nějakému incidentu nedocházelo. Netřeba dodávat, že tohoto komunikačního kanálu Turecko do dnešního dne nevyužilo…Přes to všechno tedy došlo dne 24. 11. 2015 v 9:24 k sestřelení ruského Su-24.Tento svérázný postup potvrzuje vyjádření výše citovaného generála, ale i dalších, že se Turecko pokusilo vyvolat přímou konfrontaci USA/NATO s Ruskem! Samotný průběh incidentu je rovněž podivný – dle Tureckem poskytnutého záznamu trasy ruských letounů (jeden z nichž sestřelilo) se tyto pohybovaly na kurzu, který by mohl – na přesně 17 sekund – překročit tureckou hranici pohybovaly teprve v posledních několika málo minutách – to už zde byly turecké F-16 připravené?Turecko se patrně přepočítalo v odhadu ruské reakce a očekávalo okamžitou eskalaci konfrontace. Nejspíše čekali, že urgentně vyzvou NATO k plnění povinností vyplývajících z článku č. 5, tedy k vojenské pomoci při napadení cizí entitou. K tomu naštěstí nedošlo, ale ve světle známých skutečností se asi nikdo ani nepozastaví nad „rychlostí“, s jakou Turecko takřka „okamžitě“ sepsalo a doručilo svou žádost adresovanou NATO. Přitom by taková akce, i v kritické situaci, jinak trvala alespoň několik hodin! Že tento sepsaný dokument měly odpovědné osoby zřejmě ještě před incidentem sepsaný na pracovním stole, asi nikoho nepřekvapuje.

Ruská strana ale zachovala naprostý klid, jako kdyby nebezpečné záměry Turecka pochopila a vyvarovala se tak vtažení do konfliktu s NATO a USA. Kdyby mělo Řecko sestřelit každé turecké letadlo, které narušuje jeho vzdušný prostor, přišlo by Turecko o veškeré své letouny ani ne za měsíc. Až do odpoledních hodin si Rusko zachovalo chladnou hlavu, zatímco lokální turkmanské bojůvky servírovaly světu záběry zastřeleného pilota. Kde vzaly pokyn k šíření těchto záběrů není zas tak těžké určit – alespoň dle tureckých médií jejich skupině velel syn předsedy ultranacionalistické až fašistické strany MHP, známé svým de facto paramilitárním křídlem, z tureckého města Elazig!
Až po několika hodinách došlo ke spontánnímu útoku na turecké velvyslanectví v Moskvě, který však Rusové dokázali nakonec bez většího problému zastavit.. Velká hra sultánovi nevyšla – a vztahy Ruska s Tureckem se rázem octly zpět v 19. století.
Dnes: Rusko je druhým největším obchodním partnerem Turecka. Více než polovinu veškerého zemního plynu dováží Turecko právě z Ruska. Všechny turecké jaderné elektrárny staví Rusko. I ve všech dalších sférách obchodu je Turecko závislé na Rusku. A bylo by naivní se domnívat, že Rusko Turecku odpustí tento předem naplánovaný pokus zatáhnout ho do konfliktu s celým NATO.

Pak je pochopitelnější, proč Putin mluvil o „kudle do zad“. Rusko ale má mnoho možností, jak se Turecku pomstít, aniž by muselo být konfrontováno s NATO a USA: Stačí jen, aby kromě Damašku podpořilo v Sýrii i jednotky YPG a YPJ! Už nyní začalo zabraňovat v přesunu vojenského materiálu turkmanským a islamistickým bojůvkám bombardováním okolí obou hraničních přechodů na „rebely“ ovládané území v Sýrii. Rovněž začalo bombardoat tureckem podporované či lépe instruované a ovládané islamistické a turkmanské rebely okolo kurdské enklávy v Efrinu, se kterými právě v té době YPG zažívalo poměrně ostrou konfrontaci.
Rovněž může Rusko, tak jako to činí v Sýrii, nabídnout Iráku ochranu jeho vzdušného prostoru – ten přitom Turecké letectvo až několikrát denně narušuje za účelem bombardování kurdských bojovníků, a to před očima celého světa! V tomto duchu dokonce může Rusko poskytnout Kurdům protiletadlové střely, a nikdo mu to nebude moci mít za zlé... Může začít s ekonomickými sankcemi – a to dokonce aniž by je označilo za ekonomické sankce, aby napětí alespoň navenek zbytečně neeskalovalo. Tento proces dokonce už začal – třeba tím, že nejvyšší ruské úřady začaly Rusy „z bezpečnostních důvodů“ důrazně varovat před jakoukoli cestou do Turecka. Rusové přitom tvoří 70 % turistů v Turecku během zimní sezóny! Podobná opatření nebude těžké zavést ani proti dovozu tureckého zboží. A jestli se zastaví plyn proudící do Turecka z ruských nalezišť, může to, obzvlášť v zimě, Turecko doslova položit.
Erdogan, který dle dostupných informací ještě před „chvílí“ prohlašoval, že sestřelí jakékoli letadlo narušující turecký vzdušný prostor najednou tvrdí, že „kdyby býval věděl, že jde o ruské letadlo, postupoval by jinak“!

 Si neuvědomuje však, že „les jaux sont faite“ - hra je dohrána.

Nyní začíná Putinova hra – nechme se překvapit s  jeho  tahy...

Yekta Uzunoglu a Ondřej Hataš 

 

 

   

Autor: Yekta Uzunoglu | sobota 28.11.2015 18:28 | karma článku: 30,89 | přečteno: 754x
  • Další články autora

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus

Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.

12.3.2018 v 15:39 | Karma: 6,63 | Přečteno: 187x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí

Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.

12.3.2018 v 8:33 | Karma: 0 | Přečteno: 103x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...

Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.

11.3.2018 v 18:35 | Karma: 5,79 | Přečteno: 132x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

Rukojmí 3 - Případ turecký Renault

Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .

11.3.2018 v 14:27 | Karma: 5,37 | Přečteno: 94x | Diskuse| Politika

Yekta Uzunoglu

A Shameful case

On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,

3.3.2018 v 17:05 | Karma: 0 | Přečteno: 39x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar

27. dubna 2024

Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...

Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste

27. dubna 2024

Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...

Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump

26. dubna 2024  22:27

Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...

USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek

26. dubna 2024  21:30

USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...

  • Počet článků 320
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 735x
yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.

Seznam rubrik