Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – II. Část
Atatürk s iránským Šachem Riza Pehlevi
Téměř všichni “analytici” z Evropy, ale i z části USA “současný” stav Turecka propojeného na turecko -islámskou ideologii vůči ostatním náboženstvím, jednohlasně svádějí na Erdogana,což je fatální chyba pramenící z neznalosti novodobých tureckých dějin a ještě k tomu se na jejich nevědomosti podepsala víc jak půlstoletí trvající masivní propaganda západu o Turecku, ovšem výlučně kvůli členství Turecka v západních politicko – vojenských institucích.
Nelze věřit tomu, že by odborníci Evropy a USA skutečně neznali nekompromisní a často nelidský postoj Turecka vůči svým menšinám jiných náboženství od založení Turecké “republiky” až do současnosti. Pro pochopení současné politiky Erdogana zaměřené proti transatlantické civilizaci se stačí podívat na novodobé dějiny této země a jejich diskriminační – perzekuční politiky vůči neislámským – netureckým menšinám.
A proto se společně letem podívejme na novodobou historii „moderního sekulárního Turecka“ a nyní konkrétně na osud Židů v Turecku .
Nebude to jen jeden krátký článek, do kterého nelze zahrnout všechny zrůdnosti, kterým byli Židé vystaveni za “sekulárního, demokratického” Turecka, ale ujišťuji vás, že nebudete litovat, co čtete.
Chronologicky období Atatürka:
10 Květen 1934
Šefideolog turko-islamistů v tehdejším Turecku, kde vládla jedna strana, jeden národ, jeden jazyk, jedno náboženství a jeden vůdce Cevat Rifat Atilhan demonstrativně, aby nalákal vetší sympatie nacistického Německa, rozdával se svými “lidmi” všem studentům istanbulské univerzity osobně hitlerovský křiž a nařídil, že ho musí všichni studenti povinně nosit. Jen připomínám, ze Istanbulská universita tehdy byla nejvýznamnější universita Turecka vůbec.
22 Květen 1934
Někteří židovští intelektuálové ve své naivitě napsali oficiální žádost adresovanou turecké vládě, aby turecká provládní či vládní časopis “Národní revoluce” přestala s nenávistnou kampaní vůči tureckým Židům.
25 Květen1934
Židovská komunita v Turecku ze zoufalství a ze strachu z přicházejících pogromů se obrací oficiálně jako občané Turecka osobně na předsedu vlády Ismet Inönü a na minstra vnitra Şükrü Kaya se žádostí o poskytnuti státní ochrany před útoky tajemnými silami vyhecovaných davů… nikdy nedostanou odpověď….
14 Červen 1934
Na to turecká vláda ale následně odpovídá po svém, a sice přijetím ostudného, fašistického zákona především proti Židům a jejich majetku.
Zákon začíná citací: “tento zákon je schválen, aby byl dosazeno aby se v zemi mluvilo jedním jazykem, jedním myšlením, jedním a stejným ctěním a vědomím a to především pro islámskou vlast a proto:
a) zestátňujeme oblasti, kde turecká kultura je v menšině
b) zestátňujeme všechny oblasti a kraje, kam by mohli byt přesídleni ti, kteří představují tureckou kulturu
c) zestátňujeme všechny budovy, zařízení včetně domů a továren těm, kteří nejsou mohamedáni a ty budou sloužit našemu zdravotnictví, kultuře, politice, armádě a gendermerii.
9. paragraf tohoto zákona pak říká:
“o těch, o kterých budeme mít pocit, že představují zpravodajské riziko musí být okamžitě vystěhováni do vnitrozemí Turecka, je k rozhodnutí, kdo a kam bude vystěhován zmocněno ministerstvo vnitra Turecka
Paragraf 11 stejného zákona říká:
” ti, kteří nemají turečtinu jakou mateřštinu, nemají právo vytvářet mezi sebou nové čtvrti, nové vesnice, nové pracoviště, nové umělecké sbory či spolky, nové učiliště a nemají právo své řemeslo, svoje profese či společnosti přenechat svým potomkům, příbuzným či lidem stejného původu”.
21 červen 1934
Turecká vláda vydává zákon o příjmeních:
Všechny menšiny žijící na území Turecka museli přijmout jim přidělené turecké příjmení atd. To byli Židé, Kurdové, Arméni, Řekové, Asyřané, Romové, prostě všichni. Začala další vlna turkofikace všech menšin v Turecku, která přetrvává do dnešního dne. Je výjimkou, aby přece někdo z těch menšin prosadil u tureckých úřadů své prapůvodní příjmení….. Ano, v posledních letech se některým díky úplatkům možná podařilo pár jedincům přijmout původní příjmení, ale ten zákaz platí. To nařízeni se netýkalo jen lidských jmen, ale též jmen hor, skal, potoků, zvířat, rostlin ale i kytek …..
Hned po tomto zákonu mnoho Židů žijících v evropské části Turecka, to jest blízko řeckým a bulharským hranicím, pod záminkou zpravodajské činnosti byli přesídleni do středoanatolských stepí.
21 červen 1934
Ve městě Dardanely, kde tehdy zelo téměř 1500 židů, začaly útoky na židovské obchody, před těmito obchody stáli “neoficiální” strážci, kteří nedovolili vstup občanů do těchto obchodů a krámků a na dveřích domů Židů nalepili výhrůžnou výzvu, aby okamžitě opustili město, že jinak budou zavražděni.
25 Červen 1934
Všichni Židé Dardanel a města Gelibolu opouštějí města a je jim dovoleno si vzít jen osobní věci …. Stejný den “čistě náhodou” přichází do města s potleskem a jásáním fanatizovaných loupežnických davů turecký prezident, otec všech Turků Atatürk s iránským Šachem Riza Pehlevi…jako dobyvatelé…
Jeden ze svědků popisuje příchod “otce tureckého národa” Atatürka právě v onen osudový den do města, kde židovští obyvatelé jsou nuceni ten den opustit město, těmito větami:
“…dav jásal nad příchodem Atatürka výkřiky “ať žije věčně!” a Atatürkovo auto zastavilo mezi jásajícími davy a vystoupil z auta sebejistě, jako snad nikdy předtím, a s jeho vystoupením z auta se dav dostal do stavu vrcholu své extáze. Atatürk si užíval ten pocit obdivovaného, obdarovatele bohatství svým soukmenovcům a chodil mezi nimi a na chvíli se zastavil a v ten okamžik jeden občan se utrhnul a běžel k němu, jeho ochránci ho chtěli zastavit a Atatürk, který dle všeho myslel, že se jedná o jeho obdivovatele, nařídili, aby ho ochránci pustili k němu a tím oni ho pustit museli.
Turecký časopis Milli Inklap a německý časopis Der Stürmer
A tento rozčarovaný občan si klekl na zem a zvedl obě ruce k nebi a Atatürkovi zoufale řekl:
„- Můj pašo, pro boha živého, oni nás vyhání z našeho vlastního města? Kam máme jít? Co máme bože můj dělat?“
Atatürk hned věděl, o koho a oč se jedná a co po něm chce, ale přesto se ho ironicky, posměšně ptal:
„- Kdo jsi?
– Můj svatý pašo, jsem Dardaleský místní žid Avram Palto
– A kdo pak Vás vyhání? Vláda? Zákony? Policie? Gendarmerie? Tak mi to řekni! „
Tento židovský občan Dardanel, který měl přijít onen den o všechno a musel opustit své vlastní město v tom stavu zoufalství odpověděl:
„- Ne můj všemocný Pašo, lid nás vyhání! „
A Atatürk se začal smát a s přísným pohledem pak odpověděl:
„- Tak když je to lid, tak se nedá nic dělat, lid kdyby chtěl, vyžene i mně „ a vrátil se ke svému autu, kde měl svého hosta iránského Šáha….
29 Červen 1934
Americký velvyslanec Robert P. Skinner píše na své ministerstvo ve Washingtonu “všichni židovští obyvatelé Dardanel, Silivri a evropské části Turecka, jsou vyhnáni mimo svůj region, turecká vláda neodpovídá na naše dotazy tykající se toho vyhnanství a asi se Turecko chystá do oblasti posílat i vojsko”….
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus
Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí
Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...
Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí 3 - Případ turecký Renault
Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .
Yekta Uzunoglu
A Shameful case
On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
USA a Čína musí být partnery, řekl Si. Blinken mu vyčetl podporu Ruska
Ve vztazích mezi Čínou a Spojenými státy zůstává mnoho problémů. Musí ale být spíše partnery než...
KOMENTÁŘ: Byrokracie s vízy? Přitvrdíme. Jak Česko zařízlo studenty z ciziny
Premium Nenápadná úřední klička zásadně zkomplikovala život zahraničních studentů v Česku. Stát ještě...
Podvodník prodával falešné vstupenky na koncerty i sport, naletělo mu 500 lidí
Falešné vstupenky na kulturní a sportovní akce nabízel na internetu muž z Uherskohradišťska, který...
V kontejneru vzplála stará elektrobaterie, patrně kvůli technické závadě
Zřejmě závada na staré elektrobaterii způsobila páteční požár kontejneru na skladování...
- Počet článků 320
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 735x
https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu
https://twitter.com/YektaUzunoglu?
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.