Málokde, možná že v současné době nikde, je možné slyšet o vzájemné podpoře Ruska a USA, a ve vojenské oblasti, to už vůbec ne. Snad jedinou výjimkou je Kurdistán.
Ve vojenské oblasti USA, přes silný až nepřátelský odpor Turecka, pokračuje podpora USA pro YPG-YPJ (kurdské milice v Sýrii, které Turecko řvoucími výkřiky prohlašuje za teroristy) s neuvěřitelnou intenzitou. Jen za poslední čtyři měsíce překročilo syrskou hranici z iráckého Kurdistánu na pontonech přes biblickou řeku Tigris na 1360 velkých nákladních aut s americkou vojenskou technikou pro syrské Kurdy a vždy šlo o obrněnou techniku. Ano, 1360 nákladních aut, co vezla nejen obrněné hamry, ale i španělské obrněné vozy s termoraketami. Přesný počet dodané obrněné techniky známe, jelikož překročili hranici. Kolik lehkých zbraní bylo dodáno, to přesně nevíme, protože byly převezeny vojenskými nákladními letadly přímo na tři americké vojenské základny v syrském Kurdistánu, to jest přímo na Rojavu. Můžeme jen odhadovat dle počtu vojenských nákladních letadel, co přistála, a těch není málo, je jich tolik, že by stačila celé pěchotě jedné armády, například jako je ta Švýcarská armáda.
A intenzivní vyzbrojování Kurdů v Iráku ze strany USA je stejné. Po nástupu do funkce americký prezident Trump podepsal dekret umožňující přímé dodávky vojenského materiálu Kurdům v Iráku, dekret, který Obama přes jeho schválení americkým Senátem dvakrát vetoval a to v době neurputnějšího boje Kurdů s ISIS! Trump schválil též vojenskou pomoc ve výši 415 milionů USD a včera jsme slyšeli, že k té částce přidali dalších 22 milionů USD a vysloveně je nařízeno, aby tato částka byla vyplacena kurdské vládě, lépe řečeno ministerstvu Pešmergů, hned začátkem září, to jest ještě před kurdským referendem o nezávislosti Kurdistánu, které se bude konat 25.09.2017!
Toto rozhodnuti USA o podpoře dalšími 22 miliony USD (což činí téměř půl miliardy Kč) přišlo ani ne týden po návštěvě amerického ministra obrany Jamese Mattise v Bagdádu, v kurdském hlavním městě Erbilu a následně v Ankaře. O cestě Jamese Mattise psali přední analitici, že je rozhodující pro USA, které stojí na rozcestí, zda se držet tradičního partnera Turecka, nebo statečných Kurdů. Že by tato blesková rozhodnutí o významné vojenské podpoře pro Kurdy navíc v těchto pro ně kritických dnech (kvůli kurdskému referendu o nezávislosti) jsou znamením toho, že USA již stojící před rozcestím, se rozhodly? Kéž by to tak bylo!
A Rusko? Ruský gigant podepsal gigantický kontrakt s vládou kurdské samosprávy v Iráku. Rusko ignorovalo fakt, že Bagdád, to jest centrální vláda, označuje jakoukoliv aktivitu kurdské vlády kolem kurdské nafty za nezákonnou. Rosněft má investovat dle této smlouvy dvě miliardy USD do infrastruktury v těžbě kurdské nafty, a investice už začaly a to s rychlostí, která zaskočila každého obeznámeného odborníka v oblasti ropy.
Přitom Rosněft dobře ví, jak silné mají zastoupení v iráckém Kurdistánu americké naftařské společnosti, je jim známo, že Kurdistán zásobuje z 90 % spotřebu Izraele svojí naftou a i to, že část Ruskem (Rosněft) vytěžená ropa, půjde do Izraele. Můžeme se jen domýšlet o skutečném rozsahu těžby, když jen investice činí 2 miliardy USD, a o tom, jaké budou reálné obchody s vytěženou surovinou při tak ohromných investicích, si můžeme jen nechat zdát.
A Rusko v syrském Kurdistánu? V syrském Kurdistánu zavedli Kurdové kantonový systém řízení Kurdistánu. Vytvořili tři kantony přesně podle vzoru Švýcarska. Kanton Džizir, Kobane a Afrin. Turci svým vojenským zásahem do syrského Kurdistánu znemožnili spojení dvou kantonů s třetím, to jest s Afrinem. V posledních dvou týdnech začali Turci hromadit těžkou vojenskou techniku na hranicích Afrinu. Afrin, stejně jako ostatní dva kantony, má hranici s Tureckem a turecká media, ale i poskokové Erdogana ve vládě, už začali mluvit o jasném a úmyslném zásahu turecké armády v Afrinu. Turecká děla z tureckého území dokonce začala střílet na pozice kurdských milic v Afrinu. V tom se objevilo Rusko, jakoby chtělo říct, stop tady už končí legrace, a poslalo přes noc na pozice kurdských milic svou těžkou vojenskou techniku se vším, co k tomu patří a Turci najednou ztichli.
Proslýchá se od Trumpovi blízké osoby, že americké a ruské společnosti patrně již pracují na ekonomických projektech v syrském Kurdistánu.
Kéž kdyby všude mohli tak v míru a klidu vedle sebe pro dobrou věc pracovat jako v Kurdistánu.
