Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Americko-Ruská podpora

1. 09. 2017 8:47:24
Málokde, možná že v současné době nikde, je možné slyšet o vzájemné podpoře Ruska a USA, a ve vojenské oblasti, to už vůbec ne. Snad jedinou výjimkou je Kurdistán.

Ve vojenské oblasti USA, přes silný až nepřátelský odpor Turecka, pokračuje podpora USA pro YPG-YPJ (kurdské milice v Sýrii, které Turecko řvoucími výkřiky prohlašuje za teroristy) s neuvěřitelnou intenzitou. Jen za poslední čtyři měsíce překročilo syrskou hranici z iráckého Kurdistánu na pontonech přes biblickou řeku Tigris na 1360 velkých nákladních aut s americkou vojenskou technikou pro syrské Kurdy a vždy šlo o obrněnou techniku. Ano, 1360 nákladních aut, co vezla nejen obrněné hamry, ale i španělské obrněné vozy s termoraketami. Přesný počet dodané obrněné techniky známe, jelikož překročili hranici. Kolik lehkých zbraní bylo dodáno, to přesně nevíme, protože byly převezeny vojenskými nákladními letadly přímo na tři americké vojenské základny v syrském Kurdistánu, to jest přímo na Rojavu. Můžeme jen odhadovat dle počtu vojenských nákladních letadel, co přistála, a těch není málo, je jich tolik, že by stačila celé pěchotě jedné armády, například jako je ta Švýcarská armáda.

A intenzivní vyzbrojování Kurdů v Iráku ze strany USA je stejné. Po nástupu do funkce americký prezident Trump podepsal dekret umožňující přímé dodávky vojenského materiálu Kurdům v Iráku, dekret, který Obama přes jeho schválení americkým Senátem dvakrát vetoval a to v době neurputnějšího boje Kurdů s ISIS! Trump schválil též vojenskou pomoc ve výši 415 milionů USD a včera jsme slyšeli, že k té částce přidali dalších 22 milionů USD a vysloveně je nařízeno, aby tato částka byla vyplacena kurdské vládě, lépe řečeno ministerstvu Pešmergů, hned začátkem září, to jest ještě před kurdským referendem o nezávislosti Kurdistánu, které se bude konat 25.09.2017!

Toto rozhodnuti USA o podpoře dalšími 22 miliony USD (což činí téměř půl miliardy Kč) přišlo ani ne týden po návštěvě amerického ministra obrany Jamese Mattise v Bagdádu, v kurdském hlavním městě Erbilu a následně v Ankaře. O cestě Jamese Mattise psali přední analitici, že je rozhodující pro USA, které stojí na rozcestí, zda se držet tradičního partnera Turecka, nebo statečných Kurdů. Že by tato blesková rozhodnutí o významné vojenské podpoře pro Kurdy navíc v těchto pro ně kritických dnech (kvůli kurdskému referendu o nezávislosti) jsou znamením toho, že USA již stojící před rozcestím, se rozhodly? Kéž by to tak bylo!

A Rusko? Ruský gigant podepsal gigantický kontrakt s vládou kurdské samosprávy v Iráku. Rusko ignorovalo fakt, že Bagdád, to jest centrální vláda, označuje jakoukoliv aktivitu kurdské vlády kolem kurdské nafty za nezákonnou. Rosněft má investovat dle této smlouvy dvě miliardy USD do infrastruktury v těžbě kurdské nafty, a investice už začaly a to s rychlostí, která zaskočila každého obeznámeného odborníka v oblasti ropy.

Přitom Rosněft dobře ví, jak silné mají zastoupení v iráckém Kurdistánu americké naftařské společnosti, je jim známo, že Kurdistán zásobuje z 90 % spotřebu Izraele svojí naftou a i to, že část Ruskem (Rosněft) vytěžená ropa, půjde do Izraele. Můžeme se jen domýšlet o skutečném rozsahu těžby, když jen investice činí 2 miliardy USD, a o tom, jaké budou reálné obchody s vytěženou surovinou při tak ohromných investicích, si můžeme jen nechat zdát.

A Rusko v syrském Kurdistánu? V syrském Kurdistánu zavedli Kurdové kantonový systém řízení Kurdistánu. Vytvořili tři kantony přesně podle vzoru Švýcarska. Kanton Džizir, Kobane a Afrin. Turci svým vojenským zásahem do syrského Kurdistánu znemožnili spojení dvou kantonů s třetím, to jest s Afrinem. V posledních dvou týdnech začali Turci hromadit těžkou vojenskou techniku na hranicích Afrinu. Afrin, stejně jako ostatní dva kantony, má hranici s Tureckem a turecká media, ale i poskokové Erdogana ve vládě, už začali mluvit o jasném a úmyslném zásahu turecké armády v Afrinu. Turecká děla z tureckého území dokonce začala střílet na pozice kurdských milic v Afrinu. V tom se objevilo Rusko, jakoby chtělo říct, stop tady už končí legrace, a poslalo přes noc na pozice kurdských milic svou těžkou vojenskou techniku se vším, co k tomu patří a Turci najednou ztichli.

Proslýchá se od Trumpovi blízké osoby, že americké a ruské společnosti patrně již pracují na ekonomických projektech v syrském Kurdistánu.

Kéž kdyby všude mohli tak v míru a klidu vedle sebe pro dobrou věc pracovat jako v Kurdistánu.

Autor: Yekta Uzunoglu | pátek 1.9.2017 8:47 | karma článku: 16.09 | přečteno: 371x

Další články blogera

Yekta Uzunoglu

Kurdexit

Dvaja imperialistický diplomati François-George Picot a Mark Sykes začali už od roku 1915, teda rok potom, ako začala I. svetová vojna spolupracovať na povojnovom pláne na pomoc k smrti "chorého muža na Bospore".

20.9.2017 v 7:13 | Karma článku: 5.93 | Přečteno: 116 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Zilhan dcéra Nimrodova

Na koberčeku pri stĺpoch katapultu nad mestom sme boli omámení tak, ako ešte nikdy predtým, zo žiadnej rozprávky alebo legendy, ktoré sme počuli rozprávať matkiným nežným a láskavým hlasom plným lásky.

19.9.2017 v 7:17 | Karma článku: 5.62 | Přečteno: 85 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Netvor, aké je tvoje meno?

O význame každého slova, ktoré počujeme, máme vytvorenú dáku predstavu. Ako: Matka, Otec, Vojna, Nespravodlivosť ... a tiež o tom, čo to znamená, keď počujeme slovo Netvor alebo Obludnosť

18.9.2017 v 7:02 | Karma článku: 5.37 | Přečteno: 94 | Diskuse

Yekta Uzunoglu

Kurdexit

Dva imperialističtí diplomaté François- George Picot a Mark Sykes již od roku 1915, to jest rok po té, co začala I. světová válka, začali společně pracovat na poválečném plánu na pomoc na smrt "nemocnému muži na Bosporu".

17.9.2017 v 7:08 | Karma článku: 15.02 | Přečteno: 336 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Aleš Boháč

Opravdu se v Ústavě nesmí škrtat?!

Politici si z kvót na migranty udělali tahák do voleb. Ale dělají si z nás jen legraci. Kdyby nám EU posílala Ukrajince a Poláky, tak jim budeme i tleskat. Ale tady se jedná o muslimy. O islám. A to je ten problém!

20.9.2017 v 12:07 | Karma článku: 13.27 | Přečteno: 171 | Diskuse

Žarko Jovanovič

Kauza "muslimské šátky při výuce" aneb ostuda u soudu a nechutní islámofobové

Po včerejším potvrzení rozsudku senátem odvolacího soudu v kauze Zdravotnické školy Ruská resp. nošení muslimských šátků při výuce také zaznělo "ostuda u soudu a nechutní islámofobové" , "soudce měl rozhodnout a mlčet"

20.9.2017 v 11:34 | Karma článku: 29.63 | Přečteno: 996 | Diskuse

Jan Dvořák

Večer v oase klidu u paní Kancléřky (pohled do zákulsí )

Kancléřka ve svém pokojíku zařízeném ještě z dívčích let si právě pustila televizní zpravodajství. Komentátor tam připomíná nepříznivé dopady amerických protiruských sankcí na Evropu, a Německo zejména.

20.9.2017 v 10:26 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 299 | Diskuse

Vladislav Svoboda

ODS a ČSSD stvořili Babiše

Andrej Babiš rád napadá ODS a ČSSD s tím, že oni ho svou politikou stvořili. Nic není bližšího než tato pravda. Ale je jiná, než se nám snaží Andrej Babiš podsouvat.

20.9.2017 v 10:25 | Karma článku: 17.15 | Přečteno: 436 | Diskuse

Jan Řeháček

Ošidnost perspektivy

Chce-li malíř vměstnat na své plátno obraz 3D prostoru, neobejde se bez perspektivy. A potřebujeme ji i my, pokud chceme na plátno své mysli promítnout kolotání mnoha-dimensionálního světa. A to s sebou nese i jistá úskalí.

20.9.2017 v 9:09 | Karma článku: 7.11 | Přečteno: 135 | Diskuse
Počet článků 257 Celková karma 16.31 Průměrná čtenost 740

yektauzunoglu.com 

https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu

https://twitter.com/YektaUzunoglu?

 

MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.