Turecké hospodářství – 3. část
Vojenská chunta 12.09.1980 uskutečnila převrat ve chvíli, kdy několik měsíců předtím ministr financí liberální vlády konečně uskutečnil již nevyhnutelné ekonomické reformy, aby stát mohl alespoň nějak fungovat a financovat svoje elementární výdaje, aby si nemusel stále bud si půjčovat od USA , ze světové banky, nebo IMF. V kase už byly nějaké peníze a člověkem, kdo vítané nutné reformy začal, nebyl nikdo jiný, než můj celoživotní přítel pan Ismet Sezgin, ministr financí tehdejší liberální vlády, původem Kurd.
Po převratu samozřejmě vojáci to, co se za pár měsíců po reformách nashromáždilo ve statní kase, prošustrovali svými vojenskými manévry tehdy 1/2 milionové armády, výdaji na perzekuce Kurdů v Kurdistánu.
Nevěděli si rady a přivolali na pomoc dalšího Kurda, sice Turguta Ozala, kterého donutili, aby se stal místopředsedou vlády s odpovědností za hospodářství ve vojenské vládě pučistů. Ozal se dva roky snažil, aby aspoň stát nezbankrotoval, pak riskoval demisi a odešel, aby založil svou vlastní politickou stranu a šel do prvních svobodných voleb po puči jako jediný konkurent ke straně, kterou založili sami vojáci. V roce 1983 jeho strana, kterou on zakládal na koleně, bez prostředků, vyšla z voleb jako absolutní vítěz a strana vojáků byla poražena, tak časem zmizel úplně z politické scény.
Ozal za mlada studoval inženýrství energetiky, pak energetiku doplnil se studiem ekonomiky a stal se mimo jiné vysokým činitelem světové banky. Věděl dobře, že Turecko se svou striktně centrálně státem vedenou ekonomikou, nemá šanci na přežití a s věčným dluhem, půjčkami nebo dary z USA, nemůže existovat. Začal po šedesáti letech z gruntu reformovat celé hospodářství. Dotoval vývoz všeho, dotoval výrobu, turismus, ale i soukromý zdravotní sektor, soukromé školství všech stupních. Kvůli strachu z vojáků začal privatizovat a otevřel brány Turecka zahraničnímu kapitálu. Za dva roky se mu podařilo založit istanbulskou burzu! Člen NATO měl svou první burzu teprve 29. prosince roku 1985 a to istanbulskou..... Toto je dokreslení stavu tureckého hospodářství až do příchodu Ozala.
Turecko najednou zažilo obrovský hospodářský převrat. Lidé začali pracovat a podnikat, jakoby se probudili z několik stovek let trvajícího spánku. Ozal se rozhodně opíral o USA před tureckou armádou, která byla indoktrinovaná s Kemalismem, ideologie byla nedílnou součástí soustředění veškeré moci u armády, kde vlády byly jen figurami, které když "zlobily", byly odstraněny a všichni členové vlády buď skončili oběšením, v exilu, domácím vězení nebo zákazem politické činnosti na několik let.
Ozal aby dal vojákům najevo, že reformy jsou i v jejich zájmu, ukázal jim cestu, jak by mohli i oni z reforem profitovat jako osoby, byl nucen dát různé výhody vojákům ve společnosti OYAK, to byl úplatek za to, že mu vojáci dovolili udělat aspoň základní reformy.
Souběžné k reformám Ozal viděl jediné východisko pro Turecko a to "nulové nepřátelství" se sousedními zeměmi, ale též s Kurdy, a to nejen s těmi, kteří žijí v Turecku, ale také za hranicemi, především v Iráku a jakoby to nestačilo, chtěl se konečně smířit s Armény, chtěl se jim omluvit.
V roce 1989, když skončilo volební období tureckého prezidenta, kandidoval na post prezidenta a chtěl se stát prvním tureckým prezidentem bez vojenských kořenů, to znamená prvním civilním prezidentem v dějinách Turecka vůbec. A stal se. Tím akceleroval reformy a hlavně řešení politických problémů Turecka se sousedními zeměmi včetně kurdské otázky. To bylo jeho osudovou chybou, kterou mu vojáci ani za úplatek neodpustili, v dubnu 1993 byl otráven jedem.
Po jeho vraždě všechny vlády, které se dostaly k moci, otevřely cestu k "turecké vychytralosti", z dobře míněných reforem otevřely cestu k vytunelovaní státního majetku. V tom se začali tzv. istanbulská buržoazie z jedné strany, nově vznikající islamistický kapitál, kapitál ultranacionalistů a kapitál vojáků, mezi sebou nemilosrdně prát, kdo, co a kolik státu nejvíc odcizí. Vzájemně používali různé válečné nástroje a někdy i vojenskou sílu. Turecká lira ztratila veškerou hodnotu, stát v roce 2001 už stal před bankrotem, když přivolali jistého Turka z Balkánu na pomoc.
Osoba, která měla Turecko zachránit před bankrotem, byl Kemal Derviş, opět vysoký činitel světové banky, z kterého tehdejší vláda pochopitelně se souhlasem armády udělala minstra financí, aniž by byl poslancem, jen aby zachránil Turecko před faktickým ekonomickým bankrotem.. Kemal Dervis neudělal nic jiného, než že obnovil to, co již začal Ozal tím rozdílem, že musel mezitím znehodnocenou tureckou liru zrušit a zavést novou liru. Jelikož neměl žádnou politickou oporu a jelikož jakoby "splnil svůj úkol", po dvou letech mu ukázali cestu z vlády, ale jeho ekonomickou koncepci si nechali a v tom soupeření uchopila moc podpořena bohatými arabskými státy Erdoganova strana, která prezentovala islamistický kapitál.
Do roku 2014 válka, kterou vedli v Turecku, byla válkou mezi vojenským kapitálem, islamistickým a istanbulským kapitálem a vždy šlo o to, kdo z nich a kolik si urve ze státního majetku pro sebe. Jedenáct let je Erdoganova strana propojena pupeční šnůrou ke svému islamistickému kapitálu, bodovala jen a jen na úkor vojenského a istanbulskému kapitálu, než vypukla válka v řadách islamistického kapitálu, kterému velel Gullen. Politické události, které se dozvídal běžný občan, nejsou nic jiného, než odraz této války vlivu kapitálů na tzv. politické dění.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus
Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí
Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...
Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí 3 - Případ turecký Renault
Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .
Yekta Uzunoglu
A Shameful case
On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,
Yekta Uzunoglu
Kdo spustil kauzu Sálih Muslim?
V neděli, to jest 25. 2. 2018, jako z čistého nebe zasáhla desítky (ne-li stovky) milionů lidí zpráva o zadržení Sáliha Muslima, spoluzakladatele a do loňského roku spolupředsedy kurdské politické strany v Sýrii,
Yekta Uzunoglu
Verfassungswidriger Prozess!
Das Verfassungsgericht der Tschechischen Republik hat meine Verhaftung mit Urteil vom 13. Februar 2018 (Aktenzeichen III CC 1920/17) für verfassungswidrig erklärt.
Yekta Uzunoglu
Anti-constitutional process !
The Constitutional Court of the Czech Republic declared my arresting as anti-constitutional – through its finding of February 13, 2018 and III CC 1920/17.
Yekta Uzunoglu
Protiústavní proces...
Ústavní soud svým nálezem ze dne 13.02.2018 a III. ÚS 1920/17 prohlásil, že moje loňské zatčení bylo protiústavní.
Yekta Uzunoglu
Cihutî li Kurdistane :Welate ku Keştîya Nuh xwe sipartîye
Herema Kurdistane ya îroyîn ji mej da buye ware olen mezin wek Cihutî, Mesîhîtî u Îslamyete u di nav gelen Kurdistane de ew ol belav buye.
Yekta Uzunoglu
Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – II. Část
S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.
Yekta Uzunoglu
Pogroms to the Jews at the time of “Secular and Democratic” Turkey – Part III
The Jews were expelled from the Cities of Dardanelles and Silivri, on June 25, 1934. On June 28 the expulsion continued. They were being expelled from cities in the European part of Turkey,
Yekta Uzunoglu
Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – III.část
S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.
Yekta Uzunoglu
Rakev ; Salavator
Před nedávnem jsem napsal o největší civilní námořní katastrofě II. světové války a o bestialitě “moderního demokratického Turecka”, kterou bylo odsouzeno ke smrti téměř 4000 Židů.
Yekta Uzunoglu
Nemrud’un Kizi Zilhan
Nazim Hikmet’in bir şiirinde dedigi gibi ; ”Odayi saran odun kokusu, dişarida çiseleyen bir yagmur, sicak bir çay ve aklimda çocuklugumdan kalma bir masaldi annem.”
Yekta Uzunoglu
‘Xaxem’a yekemîn a Jin kî bu ?
Asenat Barzanî bi jîyan u xebata xwe ku ji mîrovatîye re hişt, nîşan dike ku role berz ya jinen Kurd wek ulumdar çend sedsal bere jî hebu ye.Asenat Barzanî di demekî wusade jiyaye ku Rojhilata navîn de JIN - dervaye
Yekta Uzunoglu
Who was the first female „rabbi“?
Asenath Barzani has been showing the role of Kurdish women in society for centuries.Her story as a woman philosopher and theologian will be remembered by Kurdish and Jewish women
Yekta Uzunoglu
Aus dem Respekt vor sich selbst
"Wir dürfen uns nicht länger von den türkischen Staatsmännern beleidigen lassen", haben wir zu Beginn dieses Jahres, vielleicht im Frühjahr, den verzweifelten Ruf von dem Bundespräsidenten Frank-Walter Steinmeier gehört.
Yekta Uzunoglu
Because of respect of ourselves
Because of respect of ourselves we must not let the Turkish statesmen to offend us any longer, the German President Frank-Walter Steinmeier screamed desperately at the beginning of this year, some time in the spring.
Yekta Uzunoglu
Pogroms to the Jews for the "Secular Democratic" of Turkey - Part I
With the events of the last five years, the world has woken up like this and asks how Turkey's secularity is.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 320
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 735x
https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu
https://twitter.com/YektaUzunoglu?
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.