O vojenském puči v Turecku
V pátek 15. července proběhl v mém rodném Turecku neúspěšný armádního převrat.Ze svých pramenů vím, že 15. červenec uskutečnila určitá seskupení, či „armáda v armádě“ složená ze čtyř rozdílných složek: První skupinu tvořili zastánci kemalismu, to jest zastánci nacionalistické doktríny zakladatele dnešního Turecka Mustafy Kemala Atatürka, kteří se mimo jiné hlásí k sekularismu. V této skupině jsou i generálové, kteří jsou již v důchodu. Druhou skupinou byli stoupenci imáma Fethullaha Güllena, kteří jsou zastánci vlády islámu. Třetí skupinu tvořili generálové, plukovníci a majoři, kteří chtěli pučem dosáhnout vrcholu své vojenské kariéry a stát se armádními generály, což s sebou přináší nejen uniformu s mnoha hvězdami, ale též obrovské finanční výhody. (Generalita turecké armády například vlastní jednu z největších asijských holdingových společností OYAK.) Čtvrtí byli důstojníci, kteří jen poslouchali pokyny svých nadřízených.
Toto je jeden z důvodů, proč tentokrát (na rozdíl od ostatních tří vojenských pučů od 1960) puč nevyšel. Neměl totiž ideologicky homogenní vedení. Dalším důvodem nezdaru tohoto puče je skutečnost, že dle všeho Erdogan o přípravě věděl předem a učinil patřičná protiopatření. Přitom během jeho průběhu i po něm dělal, že puč byl pro něj překvapením. Hned druhý den se například v oficiálních zdrojích objevila komunikace jisté části pučistů, vedená přes otevřenou aplikaci WhatsApp.
Erdoganovy čistky ve sdělovacích prostředcích, uvěznění mnoha novinářů :
Za posledních pět měsíců byly zatčeny i desítky v minulosti ideologicky nijak neangažovaných novinářů včetně šéfredaktora nejstaršího deníku Turecka Cumhuriyet. Následně byli sice šéfredaktor a jeho zástupce propuštěni, ale nyní byli odsouzeni za to, že publikovali fotografie a soudní spis dokazující, že Turecko dodává zbraně Islámskému státu. Renomovaní světoví novináři jim radili, aby opustili Turecko, že se na ně chystá atentát. První atentát, který se uskutečnil asi před třemi měsíci, šéfredaktor Can Dundar přežil, ten druhý už by přežít nemusel, a tak z Turecka opravdu odjel. Po puči vláda zakázala tři tiskové agentury, šestnáct televizních stanic, třiadvacet rozhlasových stanic, pětačtyřicatery noviny, patnáct časopisů a devětadvacet nakladatelství.Před 5 dny státní zástupci vydali další zatykač na víc než čtyřicet novinářů a mezi nimi i na paní Nazli Ilicak konzervativně orientovanou multimilionářku, která byla dnes zatčena. Nazli Ilicak je sedmdesát dva let, celý život psala o demokracii, nikdy nebyla v žádné politické straně a statečně se vždy postavila proti všem pučistům. V osmdesátých letech byla majitelkou třetího největšího tureckého deníku Tercüman, který proti mně z islámských pozic vyhlásil válku jako proti kurdskému křesťanskému aktivistovi, přesto se dnes musím postavit na její stranu. Její současné zatčení nemá žádnou právní oporu.
Já už turecké vojenské puče trochu znám, protože jsem za svého života viděl už čtyři. Kdyby pučisté zvítězili, rozhodně by udělali vše pro zlepšení svých vztahů jak s USA a EU, tak pochopitelně i s NATO. Neučinili by nic, co by tyto státy či instituce „rozzlobilo“. Konec konců to prohlásili ve své první deklaraci při obsazení státní televize a rozhlasu. Pučisté se v minulosti vždy snažili, aby své vztahy se sousedními zeměmi uspořádali mírově a v duchu spolupráce. To, že vždy brutálně potlačili lidská práva v samotném Turecku, je věc jiná. Posílen dalším vítězstvím bude nyní Erdogan v případě potřeby bez ostychu otevřeně využívat uprchlíky (kteří jsou z velké části důsledkem jeho vměšování do syrských záležitostí) k vydírání Evropy, a to v daleko větší míře než doposud.
Kurdové v Turecku nikdy nesympatizovali s žádným převratem, každý přinesl Kurdům jen další a brutálnější represi, takže mají v sobě zakódovanou nedůvěru vůči pučům a pučistům. Kdyby 15. červenec uspěl, nastala by hned otevřená občanská válka. Nyní se zřejmě také dočkáme občanské války, ale až za nějakou dobu. Erdogan napřed zlikviduje ty, kteří ho aktuálně „rozzlobili“, a pak opět přijde na řadu likvidace Kurdů (podobně jako to historie evropských zemí znají se Židy). Kurdská strana v Turecku od 15. července každý den apeluje na Erdogana a další turecké politické strany, aby společně učinili demokratická opatření, aby se pokusy o puče v budoucnu nemohly opakovat, ale jejich apel zůstává a zůstane bez odezvy!
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 1 - Demokratická výměna kus za kus
Rukojmí - institut, který patrně začal existovat společně s lidskou civilizací. Ani božské, ale ani lidské zákony nedokázaly tento institut odstranit ze života naší jinak lidské společnosti.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí - 2: Pragmatická demokracie a Kurdové jako rukojmí
Dne 18.09.2005 se měly konat v SRN federální volby. Schröder, jako kandidát do funkce kancléře v dalším období, se bál prohry a potřeboval hlasy Turků žijících v SRN majících dvojité občanství.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí – 4 - Krajsky,Tigrid, Kohout a Charta 77...
Bylo to někdy v srpnu roku 1979, kdy jsem se po dlouhé konzultaci se svými přáteli z řad Charty 77 rozhodl ve správný čas, aniž bych byl zadržen, dostat do domu Prof. Jiřího Hájka v Zahradním Městě v Praze.
Yekta Uzunoglu
Rukojmí 3 - Případ turecký Renault
Psal se rok 1968, kdy se francouzský státní podnik Renault a turecká společnost OYAK patřící výlučně vojákům dohodli a založili společnost Renault Turecko a následně zahájili společnou výrobu osobních automobilů .
Yekta Uzunoglu
A Shameful case
On Sunday, February 25, 2018, as a bolt of the blue, tens of millions (maybe hundreds of millions) of people were hit by the report of detention of Salih Muslim,
Yekta Uzunoglu
Kdo spustil kauzu Sálih Muslim?
V neděli, to jest 25. 2. 2018, jako z čistého nebe zasáhla desítky (ne-li stovky) milionů lidí zpráva o zadržení Sáliha Muslima, spoluzakladatele a do loňského roku spolupředsedy kurdské politické strany v Sýrii,
Yekta Uzunoglu
Verfassungswidriger Prozess!
Das Verfassungsgericht der Tschechischen Republik hat meine Verhaftung mit Urteil vom 13. Februar 2018 (Aktenzeichen III CC 1920/17) für verfassungswidrig erklärt.
Yekta Uzunoglu
Anti-constitutional process !
The Constitutional Court of the Czech Republic declared my arresting as anti-constitutional – through its finding of February 13, 2018 and III CC 1920/17.
Yekta Uzunoglu
Protiústavní proces...
Ústavní soud svým nálezem ze dne 13.02.2018 a III. ÚS 1920/17 prohlásil, že moje loňské zatčení bylo protiústavní.
Yekta Uzunoglu
Cihutî li Kurdistane :Welate ku Keştîya Nuh xwe sipartîye
Herema Kurdistane ya îroyîn ji mej da buye ware olen mezin wek Cihutî, Mesîhîtî u Îslamyete u di nav gelen Kurdistane de ew ol belav buye.
Yekta Uzunoglu
Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – II. Část
S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.
Yekta Uzunoglu
Pogroms to the Jews at the time of “Secular and Democratic” Turkey – Part III
The Jews were expelled from the Cities of Dardanelles and Silivri, on June 25, 1934. On June 28 the expulsion continued. They were being expelled from cities in the European part of Turkey,
Yekta Uzunoglu
Pogrom Židů za “sekulárního demokratického ” Turecka – III.část
S událostmi v posledních pěti letech se svět jakoby tzv. probudil a ptá se, jak je to vlastně se sekularitou Turecka.
Yekta Uzunoglu
Rakev ; Salavator
Před nedávnem jsem napsal o největší civilní námořní katastrofě II. světové války a o bestialitě “moderního demokratického Turecka”, kterou bylo odsouzeno ke smrti téměř 4000 Židů.
Yekta Uzunoglu
Nemrud’un Kizi Zilhan
Nazim Hikmet’in bir şiirinde dedigi gibi ; ”Odayi saran odun kokusu, dişarida çiseleyen bir yagmur, sicak bir çay ve aklimda çocuklugumdan kalma bir masaldi annem.”
Yekta Uzunoglu
‘Xaxem’a yekemîn a Jin kî bu ?
Asenat Barzanî bi jîyan u xebata xwe ku ji mîrovatîye re hişt, nîşan dike ku role berz ya jinen Kurd wek ulumdar çend sedsal bere jî hebu ye.Asenat Barzanî di demekî wusade jiyaye ku Rojhilata navîn de JIN - dervaye
Yekta Uzunoglu
Who was the first female „rabbi“?
Asenath Barzani has been showing the role of Kurdish women in society for centuries.Her story as a woman philosopher and theologian will be remembered by Kurdish and Jewish women
Yekta Uzunoglu
Aus dem Respekt vor sich selbst
"Wir dürfen uns nicht länger von den türkischen Staatsmännern beleidigen lassen", haben wir zu Beginn dieses Jahres, vielleicht im Frühjahr, den verzweifelten Ruf von dem Bundespräsidenten Frank-Walter Steinmeier gehört.
Yekta Uzunoglu
Because of respect of ourselves
Because of respect of ourselves we must not let the Turkish statesmen to offend us any longer, the German President Frank-Walter Steinmeier screamed desperately at the beginning of this year, some time in the spring.
Yekta Uzunoglu
Pogroms to the Jews for the "Secular Democratic" of Turkey - Part I
With the events of the last five years, the world has woken up like this and asks how Turkey's secularity is.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 320
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 735x
https://www.facebook.com/MUDrYektaUzunoglu
https://twitter.com/YektaUzunoglu?
MUDr. Yekta Uzunoglu (kurdským jménem Yekta Geylanî, * 10. května 1953 Silvan, Turecko) je kurdský lékař a podnikatel s arménskými kořeny (mezi jeho předky byli turečtí Arméni, oběti Arménské genocidy na konci první světové války).[zdroj?] Mimo svých profesí se celoživotně angažuje jako kurdský aktivista (upozorňování na potlačování kurdské menšiny v Turecku, Íránu a Iráku), spisovatel a překladatel: Je například autorem překladů částí Bible a děl Karla Čapka do kurdštiny, a naopak kurdské poezie i prózy do češtiny a němčiny. V roce 2006 obdržel cenu Františka Kriegla.Od roku 1996 německé občanství.